 |
| طسم {١} |
1. Tá. Sín. Mím. |
| تِلْكَ آيَاتُ الْكِتَابِ الْمُبِينِ {٢} |
2. Tato jsou znamení Knihy zjevné: |
| لَعَلَّكَ بَاخِعٌ نَفْسَكَ أَلَّا يَكُونُوا مُؤْمِنِينَ {٣} |
3. ty snad soužíš se proto, že nechtějí uvěřiti. |
| إِنْ نَشَأْ نُنَزِّلْ عَلَيْهِمْ مِنَ السَّمَاءِ آيَةً فَظَلَّتْ أَعْنَاقُهُمْ لَهَا خَاضِعِينَ {٤} |
4. Kdybychom chtěli, seslali bychom jim s nebe znamení, před nímž sklonily by se šíje jejich v ponížení: |
| وَمَا يَأْتِيهِمْ مِنْ ذِكْرٍ مِنَ الرَّحْمَٰنِ مُحْدَثٍ إِلَّا كَانُوا عَنْهُ مُعْرِضِينَ {٥} |
5. však není nového napomenutí, přišedšího jim od Milosrdného, aniž by se od něho neodvraceli. |
| فَقَدْ كَذَّبُوا فَسَيَأْتِيهِمْ أَنْبَاءُ مَا كَانُوا بِهِ يَسْتَهْزِئُونَ {٦} |
6. A lží nazvali je, však dojde je zpráva o tom, z čeho si byli žert tropili. |
| أَوَلَمْ يَرَوْا إِلَى الْأَرْضِ كَمْ أَنْبَتْنَا فِيهَا مِنْ كُلِّ زَوْجٍ كَرِيمٍ {٧} |
7. Což nepohlédli na zemi — kolika na ní dali jsme vzrůsti druhům rostlin vzácných? |
| إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَآيَةً ۖ وَمَا كَانَ أَكْثَرُهُمْ مُؤْمِنِينَ {٨} |
8. Zajisté v tom jest znamení: však většina jich nevěří. |
| وَإِنَّ رَبَّكَ لَهُوَ الْعَزِيزُ الرَّحِيمُ {٩} |
9. A dojista Pán tvůj mocný jest, slitovný. |
| وَإِذْ نَادَىٰ رَبُّكَ مُوسَىٰ أَنِ ائْتِ الْقَوْمَ الظَّالِمِينَ {١٠} |
10. (Pomni), když zavolal Pán tvůj Mojžíše: „Jdi k lidu nepravostnému: |
| قَوْمَ فِرْعَوْنَ ۚ أَلَا يَتَّقُونَ {١١} |
11. lidu Faraonovu, Což nebudou báti se mne?“ |
| قَالَ رَبِّ إِنِّي أَخَافُ أَنْ يُكَذِّبُونِ {١٢} |
12. Řekl (Mojžíš): Pane můj, bojím se, že lhářem nazvou mne. |
| وَيَضِيقُ صَدْرِي وَلَا يَنْطَلِقُ لِسَانِي فَأَرْسِلْ إِلَىٰ هَارُونَ {١٣} |
13. A stísněna jest hruď, má a není volný jazyk můj: pročež pošli pro Árona. |
| وَلَهُمْ عَلَيَّ ذَنْبٌ فَأَخَافُ أَنْ يَقْتُلُونِ {١٤} |
14. Mají proti mně obvinění a bojím se, aby mne nezabili.“ |
| قَالَ كَلَّا ۖ فَاذْهَبَا بِآيَاتِنَا ۖ إِنَّا مَعَكُمْ مُسْتَمِعُونَ {١٥} |
15. Řekl (Bůh): „Nikoliv. Jděte oba se znameními našimi: my s vámi budeme, naslouchajíce. |
| فَأْتِيَا فِرْعَوْنَ فَقُولَا إِنَّا رَسُولُ رَبِّ الْعَالَمِينَ {١٦} |
16. A jděte k Faraonovi a rcete: „Myt zajisté posly jsme Pána veškerenstva: |
| أَنْ أَرْسِلْ مَعَنَا بَنِي إِسْرَائِيلَ {١٧} |
17. i vyšli s námi syny Israele.“ |
| قَالَ أَلَمْ نُرَبِّكَ فِينَا وَلِيدًا وَلَبِثْتَ فِينَا مِنْ عُمُرِكَ سِنِينَ {١٨} |
18. Řekl (Farao): „Což nevychovali jsme tě mezi námi za dětství a což nedlel jsi mezi námi po mnoho let věku svého? |
| وَفَعَلْتَ فَعْلَتَكَ الَّتِي فَعَلْتَ وَأَنْتَ مِنَ الْكَافِرِينَ {١٩} |
19. A učinil´s skutek, kterýs učinil: jsi nevděčníkem.“ |
| قَالَ فَعَلْتُهَا إِذًا وَأَنَا مِنَ الضَّالِّينَ {٢٠} |
20. Řekl (Mojžíš): Ano, učinil jsem jej tehdy a byl jsem pobloudilím: |
| فَفَرَرْتُ مِنْكُمْ لَمَّا خِفْتُكُمْ فَوَهَبَ لِي رَبِّي حُكْمًا وَجَعَلَنِي مِنَ الْمُرْسَلِينَ {٢١} |
21. a prchl jsem od vás, ježto bál jsem se vás: však dal mi Pán můj moudrost a učinil mne jedním z poslů. |
| وَتِلْكَ نِعْمَةٌ تَمُنُّهَا عَلَيَّ أَنْ عَبَّدْتَ بَنِي إِسْرَائِيلَ {٢٢} |
22. A jest to dobrodiní, jehož popřál´s mi, že zotročil jsi syny Israele?“ |
| قَالَ فِرْعَوْنُ وَمَا رَبُّ الْعَالَمِينَ {٢٣} |
23. Řekl Farao: „Kdo jest (ten) Pán veškerenstva?“ |
| قَالَ رَبُّ السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ وَمَا بَيْنَهُمَا ۖ إِنْ كُنْتُمْ مُوقِنِينَ {٢٤} |
24. Řekl (Mojžíš): „On Pánem jest nebes i země a všeho, což mezi oběma jest — dovedete-li uvěřiti.“ |
| قَالَ لِمَنْ حَوْلَهُ أَلَا تَسْتَمِعُونَ {٢٥} |
25. Řekl (Farao) k těm, kteří byli kol něho: „Neslyšíte?“ |
| قَالَ رَبُّكُمْ وَرَبُّ آبَائِكُمُ الْأَوَّلِينَ {٢٦} |
26. Řekl (Mojžíš): „Jest Pánem vaším a Pánem otců vašich předešlých.“ |
| قَالَ إِنَّ رَسُولَكُمُ الَّذِي أُرْسِلَ إِلَيْكُمْ لَمَجْنُونٌ {٢٧} |
27. Řekl (Farao): „Zajisté prorok váš, jenž poslán byl k vám, jest duchem posedlý.“ |
| قَالَ رَبُّ الْمَشْرِقِ وَالْمَغْرِبِ وَمَا بَيْنَهُمَا ۖ إِنْ كُنْتُمْ تَعْقِلُونَ {٢٨} |
28. Řekl (Mojžíš): „Jest Pánem východu a Pánem západu a všeho, což mezi nimi jest — dovedete-li to pochopiti.“ |
| قَالَ لَئِنِ اتَّخَذْتَ إِلَٰهًا غَيْرِي لَأَجْعَلَنَّكَ مِنَ الْمَسْجُونِينَ {٢٩} |
29. Řekl (Farao): „Vezmeš-li si za Boha někoho jiného kromě mne, učiním tě jedním z uvězněných.“ |
| قَالَ أَوَلَوْ جِئْتُكَ بِشَيْءٍ مُبِينٍ {٣٠} |
30. Řekl (Mojžíš): „I když předvedu ti důkaz zjevný?“ |
| قَالَ فَأْتِ بِهِ إِنْ كُنْتَ مِنَ الصَّادِقِينَ {٣١} |
31. Řekl (Farao): „Předveď jej, jsi-li pravdomluvný.“ |
| فَأَلْقَىٰ عَصَاهُ فَإِذَا هِيَ ثُعْبَانٌ مُبِينٌ {٣٢} |
32. Tehdy vrhl (Mojžíš) hůl svou na zem, a hle, stala se hadem zjevným. |
| وَنَزَعَ يَدَهُ فَإِذَا هِيَ بَيْضَاءُ لِلنَّاظِرِينَ {٣٣} |
33. Poté Pak vztáhl ruku svou, a hle, bílá byla (v zraku) hledících. |
| قَالَ لِلْمَلَإِ حَوْلَهُ إِنَّ هَٰذَا لَسَاحِرٌ عَلِيمٌ {٣٤} |
34. Řekl (Farao) k předákům svým, kolem sebe: „Totoť zajisté kouzelník jest učený. |
| يُرِيدُ أَنْ يُخْرِجَكُمْ مِنْ أَرْضِكُمْ بِسِحْرِهِ فَمَاذَا تَأْمُرُونَ {٣٥} |
35. Chce vyhnati vás ze země vaší kouzelnictvím svým: co nařizujete?“ |
| قَالُوا أَرْجِهْ وَأَخَاهُ وَابْعَثْ فِي الْمَدَائِنِ حَاشِرِينَ {٣٦} |
36. Řekli: „Poodlož (odpověď) jemu a bratru jeho: a pošli do všech měst shromažďovatele, |
| يَأْتُوكَ بِكُلِّ سَحَّارٍ عَلِيمٍ {٣٧} |
37. kteří přivedou ti všechny kouzelníky učené.“ |
| فَجُمِعَ السَّحَرَةُ لِمِيقَاتِ يَوْمٍ مَعْلُومٍ {٣٨} |
38. I shromážděni byli kouzelníci na schůzku v den určený: |
| وَقِيلَ لِلنَّاسِ هَلْ أَنْتُمْ مُجْتَمِعُونَ {٣٩} |
39. a bylo řečeno lidem: „Shromáždíte-li se všichni, |
| لَعَلَّنَا نَتَّبِعُ السَّحَرَةَ إِنْ كَانُوا هُمُ الْغَالِبِينَ {٤٠} |
40. abychom snad následovali kouzelníky, budou-li vítěznými?“ |
| فَلَمَّا جَاءَ السَّحَرَةُ قَالُوا لِفِرْعَوْنَ أَئِنَّ لَنَا لَأَجْرًا إِنْ كُنَّا نَحْنُ الْغَالِبِينَ {٤١} |
41. A když přišlo kouzelnictvo, řekli Faraonovi: „Dostaneme odměnu, budeme-li vítěznými?“ |
| قَالَ نَعَمْ وَإِنَّكُمْ إِذًا لَمِنَ الْمُقَرَّبِينَ {٤٢} |
42. Řekl: „Ano: a v tom případě též budete z těch, kdož mně jsou nejbližší.“ |
| قَالَ لَهُمْ مُوسَىٰ أَلْقُوا مَا أَنْتُمْ مُلْقُونَ {٤٣} |
43. Řekl, jim Mojžíš: „Vrhněte na zem, co máte k vrhání.“ |
| فَأَلْقَوْا حِبَالَهُمْ وَعِصِيَّهُمْ وَقَالُوا بِعِزَّةِ فِرْعَوْنَ إِنَّا لَنَحْنُ الْغَالِبُونَ {٤٤} |
44. I vrhli na zem provazy své a hole své a řekli: „Při moci Faraonově, myť zajisté jsme vítěznými!“ |
| فَأَلْقَىٰ مُوسَىٰ عَصَاهُ فَإِذَا هِيَ تَلْقَفُ مَا يَأْفِكُونَ {٤٥} |
45. I vrhl Mojžíš na zem hůl svou a požrala jich divy vylhané. |
| فَأُلْقِيَ السَّحَرَةُ سَاجِدِينَ {٤٦} |
46. Tehdy padli kouzelníci úctou na tváře své |
| قَالُوا آمَنَّا بِرَبِّ الْعَالَمِينَ {٤٧} |
47. a řekli: „Uvěřili jsme v Pána veškerenstva, |
| رَبِّ مُوسَىٰ وَهَارُونَ {٤٨} |
48. Pána Mojžíše a Árona.“ |
| قَالَ آمَنْتُمْ لَهُ قَبْلَ أَنْ آذَنَ لَكُمْ ۖ إِنَّهُ لَكَبِيرُكُمُ الَّذِي عَلَّمَكُمُ السِّحْرَ فَلَسَوْفَ تَعْلَمُونَ ۚ لَأُقَطِّعَنَّ أَيْدِيَكُمْ وَأَرْجُلَكُمْ مِنْ خِلَافٍ وَلَأُصَلِّبَنَّكُمْ أَجْمَعِينَ {٤٩} |
49. Řekl (Farao): „Zdaž uvěřili jste v něho dříve, než dovolil jsem vám? Tenť zajisté jest náčelníkem vaším, jenž naučil vás kouzlům — a dobře seznáte (moc moji): dojista pak dám uřezati vám ruce i nohy pokřižmo a dám ukřižovati všechny vás.“ |
| قَالُوا لَا ضَيْرَ ۖ إِنَّا إِلَىٰ رَبِّنَا مُنْقَلِبُونَ {٥٠} |
50. Řekli: „To neuškodí nám, neb v pravdě k Pánu svému navrátíme se. |
| إِنَّا نَطْمَعُ أَنْ يَغْفِرَ لَنَا رَبُّنَا خَطَايَانَا أَنْ كُنَّا أَوَّلَ الْمُؤْمِنِينَ {٥١} |
51. Zajisté přejeme si, aby odpustil nám Pán náš hříchy naše, neb my byli jsme prvními z věřících.“ |
| وَأَوْحَيْنَا إِلَىٰ مُوسَىٰ أَنْ أَسْرِ بِعِبَادِي إِنَّكُمْ مُتَّبَعُونَ {٥٢} |
52. I vnukli jsme Mojžíšovi: „Vyjdi za noci se služebníky mými: neb dojista pronásledováni budete.“ |
| فَأَرْسَلَ فِرْعَوْنُ فِي الْمَدَائِنِ حَاشِرِينَ {٥٣} |
53. A poslal Farao do měst shromažďovače, |
| إِنَّ هَٰؤُلَاءِ لَشِرْذِمَةٌ قَلِيلُونَ {٥٤} |
54. řkoucí: „Onino (Israelští) jsou hrstka nepočetná |
| وَإِنَّهُمْ لَنَا لَغَائِظُونَ {٥٥} |
55. a rozzuřeni jsou proti nám: |
| وَإِنَّا لَجَمِيعٌ حَاذِرُونَ {٥٦} |
56. my pak četní jsme a obezřetní.“ |
| فَأَخْرَجْنَاهُمْ مِنْ جَنَّاتٍ وَعُيُونٍ {٥٧} |
57. Tak způsobili jsme, aby vyšli ze zahrad a od pramenů |
| وَكُنُوزٍ وَمَقَامٍ كَرِيمٍ {٥٨} |
58. a pokladů a bydlišť převzácných: |
| كَذَٰلِكَ وَأَوْرَثْنَاهَا بَنِي إِسْرَائِيلَ {٥٩} |
59. tak (stalo se): a dali jsme vše to dědictvím synům Israele. |
| فَأَتْبَعُوهُمْ مُشْرِقِينَ {٦٠} |
60. Následovali je pak za jitra. |
| فَلَمَّا تَرَاءَى الْجَمْعَانِ قَالَ أَصْحَابُ مُوسَىٰ إِنَّا لَمُدْرَكُونَ {٦١} |
61. A když shlédli se navzájem oba vojové, řekli soudruzi Mojžíšovi: „Zajisté jsme teď dohoněni.“ |
| قَالَ كَلَّا ۖ إِنَّ مَعِيَ رَبِّي سَيَهْدِينِ {٦٢} |
62. Řekl: „Nikoliv: zajisté Pán můj se mnou jest a (dobře) povede mne.“ |
| فَأَوْحَيْنَا إِلَىٰ مُوسَىٰ أَنِ اضْرِبْ بِعَصَاكَ الْبَحْرَ ۖ فَانْفَلَقَ فَكَانَ كُلُّ فِرْقٍ كَالطَّوْدِ الْعَظِيمِ {٦٣} |
63. I vnukli jsme Mojžíšovi: „Udeř holí svou moře.“ I rozstouplo se a každá z obou částí zvedla se jak hora veliká. |
| وَأَزْلَفْنَا ثَمَّ الْآخَرِينَ {٦٤} |
64. Poté pak dali jsme přiblížiti se oněm druhým. |
| وَأَنْجَيْنَا مُوسَىٰ وَمَنْ مَعَهُ أَجْمَعِينَ {٦٥} |
65. A zachránili jsme Mojžíše a kdož s ním byli, všechny: |
| ثُمَّ أَغْرَقْنَا الْآخَرِينَ {٦٦} |
66. poté pak potopili jsme ony druhé. |
| إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَآيَةً ۖ وَمَا كَانَ أَكْثَرُهُمْ مُؤْمِنِينَ {٦٧} |
67. Zajisté v tomto jest znamení: však většina jich nevěří; |
| وَإِنَّ رَبَّكَ لَهُوَ الْعَزِيزُ الرَّحِيمُ {٦٨} |
68. ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný. |
| وَاتْلُ عَلَيْهِمْ نَبَأَ إِبْرَاهِيمَ {٦٩} |
69. A předříkávej jim děje Abrahame, |
| إِذْ قَالَ لِأَبِيهِ وَقَوْمِهِ مَا تَعْبُدُونَ {٧٠} |
70. když řekl otci svému i lidu svému: „Co uctíváte?“ |
| قَالُوا نَعْبُدُ أَصْنَامًا فَنَظَلُّ لَهَا عَاكِفِينَ {٧١} |
71. Řekli: „Uctíváme modly a jsme jim stále oddáni.“ |
| قَالَ هَلْ يَسْمَعُونَكُمْ إِذْ تَدْعُونَ {٧٢} |
72. Řekl: „Zdaž slyší vás, když k nim voláte? |
| أَوْ يَنْفَعُونَكُمْ أَوْ يَضُرُّونَ {٧٣} |
73. Aneb prospěti vám mohou, či uškoditi?“ |
| قَالُوا بَلْ وَجَدْنَا آبَاءَنَا كَذَٰلِكَ يَفْعَلُونَ {٧٤} |
74. Řekli: „Nikoliv, však shledali jsme otce své již takto činící.“ |
| قَالَ أَفَرَأَيْتُمْ مَا كُنْتُمْ تَعْبُدُونَ {٧٥} |
75. Řekl: „Co míníte? To, co uctívali jste |
| أَنْتُمْ وَآبَاؤُكُمُ الْأَقْدَمُونَ {٧٦} |
76. a co uctívali otcové již vaši předešlí, |
| فَإِنَّهُمْ عَدُوٌّ لِي إِلَّا رَبَّ الْعَالَمِينَ {٧٧} |
77. (modly ty) mne nepřáteli jsou: (není Boha), kromě Pána veškerenstva, |
| الَّذِي خَلَقَنِي فَهُوَ يَهْدِينِ {٧٨} |
78. jenž stvořil mne a jenž vede mne (pravou cestou), |
| وَالَّذِي هُوَ يُطْعِمُنِي وَيَسْقِينِ {٧٩} |
79. jenž krmí mne i napájí mne, |
| وَإِذَا مَرِضْتُ فَهُوَ يَشْفِينِ {٨٠} |
80. a když onemocním, uzdraví mne; |
| وَالَّذِي يُمِيتُنِي ثُمَّ يُحْيِينِ {٨١} |
81. jenž mi dá zemřít a pak vzkřísí mne: |
| وَالَّذِي أَطْمَعُ أَنْ يَغْفِرَ لِي خَطِيئَتِي يَوْمَ الدِّينِ {٨٢} |
82. a jenž přeji si, aby odpustil mi hříchy mé v den soudný. |
| رَبِّ هَبْ لِي حُكْمًا وَأَلْحِقْنِي بِالصَّالِحِينَ {٨٣} |
83. Pane můj, dej mi soudnost a připoj mne ke spravedlivým: |
| وَاجْعَلْ لِي لِسَانَ صِدْقٍ فِي الْآخِرِينَ {٨٤} |
84. a dej mi pověst pravdomluvnosti u pokolení příštích: |
| وَاجْعَلْنِي مِنْ وَرَثَةِ جَنَّةِ النَّعِيمِ {٨٥} |
85. a dej mi podíl na dědictví zahrady rozkoše: |
| وَاغْفِرْ لِأَبِي إِنَّهُ كَانَ مِنَ الضَّالِّينَ {٨٦} |
86. a odpusť otci mému, že byl jedním z bloudících: |
| وَلَا تُخْزِنِي يَوْمَ يُبْعَثُونَ {٨٧} |
87. a nepotup mne v den kdy vzkříšeni budou: |
| يَوْمَ لَا يَنْفَعُ مَالٌ وَلَا بَنُونَ {٨٨} |
88. v den, kdy neprospějí nikomu statky, aniž děti: |
| إِلَّا مَنْ أَتَى اللَّهَ بِقَلْبٍ سَلِيمٍ {٨٩} |
89. vyjma toho, kdož přijde k Bohu se srdcem zdravým: |
| وَأُزْلِفَتِ الْجَنَّةُ لِلْمُتَّقِينَ {٩٠} |
90. a kdy přiblížen bude ráj k bohabojným: |
| وَبُرِّزَتِ الْجَحِيمُ لِلْغَاوِينَ {٩١} |
91. a představeno bude peklo svedeným: |
| وَقِيلَ لَهُمْ أَيْنَ مَا كُنْتُمْ تَعْبُدُونَ {٩٢} |
92. a řečeno jim bude: „Kde jest to, co uctívali jste |
| مِنْ دُونِ اللَّهِ هَلْ يَنْصُرُونَكُمْ أَوْ يَنْتَصِرُونَ {٩٣} |
93. vedle Boha? Zdaž mohou pomoci vám, aneb pomoci sobě samým? |
| فَكُبْكِبُوا فِيهَا هُمْ وَالْغَاوُونَ {٩٤} |
94. A vmeteni budou v ně oni i (jimi) svedení, |
| وَجُنُودُ إِبْلِيسَ أَجْمَعُونَ {٩٥} |
95. a vojska Iblísova veškerá. |
| قَالُوا وَهُمْ فِيهَا يَخْتَصِمُونَ {٩٦} |
96. Řeknou, odporujíce si v pekle navzájem: |
| تَاللَّهِ إِنْ كُنَّا لَفِي ضَلَالٍ مُبِينٍ {٩٧} |
97. „Při Bohu. zajisté byli jsme v bludu zjevném, |
| إِذْ نُسَوِّيكُمْ بِرَبِّ الْعَالَمِينَ {٩٨} |
98. když stavěli jsme vás na roveň Pánu veškerenstva: |
| وَمَا أَضَلَّنَا إِلَّا الْمُجْرِمُونَ {٩٩} |
99. kdo jiný svedl nás, než provinilci? |
| فَمَا لَنَا مِنْ شَافِعِينَ {١٠٠} |
100. A není nám přímluvců, |
| وَلَا صَدِيقٍ حَمِيمٍ {١٠١} |
101. aniž přítele účinlivého: |
| فَلَوْ أَنَّ لَنَا كَرَّةً فَنَكُونَ مِنَ الْمُؤْمِنِينَ {١٠٢} |
102. a kdyby bylo nám návratu, tehdy jistě byli bychom z věřících!“ |
| إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَآيَةً ۖ وَمَا كَانَ أَكْثَرُهُمْ مُؤْمِنِينَ {١٠٣} |
103. Zajisté, v tomto jsou znamení: však většina jich nevěří; |
| وَإِنَّ رَبَّكَ لَهُوَ الْعَزِيزُ الرَّحِيمُ {١٠٤} |
104. ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný. |
| كَذَّبَتْ قَوْمُ نُوحٍ الْمُرْسَلِينَ {١٠٥} |
105. Lid Noemův též nazval lháři posly své, |
| إِذْ قَالَ لَهُمْ أَخُوهُمْ نُوحٌ أَلَا تَتَّقُونَ {١٠٦} |
106. když řekl jim bratr jejich Noe: „Což nebudete báti se Boha? |
| إِنِّي لَكُمْ رَسُولٌ أَمِينٌ {١٠٧} |
107. Jáť pak jsem vám poslem důvěryhodným: |
| فَاتَّقُوا اللَّهَ وَأَطِيعُونِ {١٠٨} |
108. pročež bojte se Boha a poslechněte mne. |
| وَمَا أَسْأَلُكُمْ عَلَيْهِ مِنْ أَجْرٍ ۖ إِنْ أَجْرِيَ إِلَّا عَلَىٰ رَبِّ الْعَالَمِينَ {١٠٩} |
109. Nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva; |
| فَاتَّقُوا اللَّهَ وَأَطِيعُونِ {١١٠} |
110. pročež bojte se Boha a poslechněte mne.“ |
| قَالُوا أَنُؤْمِنُ لَكَ وَاتَّبَعَكَ الْأَرْذَلُونَ {١١١} |
111. Řekli: „Zdaž věřit tobě budeme, když následují tě jen nejsprostší?“ |
| قَالَ وَمَا عِلْمِي بِمَا كَانُوا يَعْمَلُونَ {١١٢} |
112. Řekl: „Co vím o tom, co oni dělali? |
| إِنْ حِسَابُهُمْ إِلَّا عَلَىٰ رَبِّي ۖ لَوْ تَشْعُرُونَ {١١٣} |
113. Súčtování s nimi jest na Pánu mém — kéž byste tomu rozuměli! |
| وَمَا أَنَا بِطَارِدِ الْمُؤْمِنِينَ {١١٤} |
114. Já přece neodstrčím těch, kdož věří, |
| إِنْ أَنَا إِلَّا نَذِيرٌ مُبِينٌ {١١٥} |
115. neb jsem jen varovatelem zjevným.“ |
| قَالُوا لَئِنْ لَمْ تَنْتَهِ يَا نُوحُ لَتَكُونَنَّ مِنَ الْمَرْجُومِينَ {١١٦} |
116. Řekli: „Nepřestaneš-li, Noe, dojista budeš jedním z ukamenovaných.“ |
| قَالَ رَبِّ إِنَّ قَوْمِي كَذَّبُونِ {١١٧} |
117. Řekl: „Pane můj, věru lid můj lhářem nazval mne. |
| فَافْتَحْ بَيْنِي وَبَيْنَهُمْ فَتْحًا وَنَجِّنِي وَمَنْ مَعِيَ مِنَ الْمُؤْمِنِينَ {١١٨} |
118. Rozhodni tedy mezi mnou a jimi jasným rozhodnutím a zachraň mne, jakož i ty, kdož se mnou jsou z věřících.“ |
| فَأَنْجَيْنَاهُ وَمَنْ مَعَهُ فِي الْفُلْكِ الْمَشْحُونِ {١١٩} |
119. I zachránili jsme jej a kdož byli s ním, v arše přeplněné, |
| ثُمَّ أَغْرَقْنَا بَعْدُ الْبَاقِينَ {١٢٠} |
120. poté pak potopili jsme všechny zůstavší. |
| إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَآيَةً ۖ وَمَا كَانَ أَكْثَرُهُمْ مُؤْمِنِينَ {١٢١} |
121. Zajisté v tomto jest znamení; však většina jich nevěří, |
| وَإِنَّ رَبَّكَ لَهُوَ الْعَزِيزُ الرَّحِيمُ {١٢٢} |
122. ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný. |
| كَذَّبَتْ عَادٌ الْمُرْسَلِينَ {١٢٣} |
123. Též (kmen) ´Ád lháři nazval posly své, |
| إِذْ قَالَ لَهُمْ أَخُوهُمْ هُودٌ أَلَا تَتَّقُونَ {١٢٤} |
124. když řekl jim bratr jejich Húd: „Což nebudete báti se Boha? |
| إِنِّي لَكُمْ رَسُولٌ أَمِينٌ {١٢٥} |
125. Jáť pak jsem vám poslem důvěryhodným: |
| فَاتَّقُوا اللَّهَ وَأَطِيعُونِ {١٢٦} |
126. ať pročež bojte se Boha a poslechněte mne. |
| وَمَا أَسْأَلُكُمْ عَلَيْهِ مِنْ أَجْرٍ ۖ إِنْ أَجْرِيَ إِلَّا عَلَىٰ رَبِّ الْعَالَمِينَ {١٢٧} |
127. Nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva. |
| أَتَبْنُونَ بِكُلِّ رِيعٍ آيَةً تَعْبَثُونَ {١٢٨} |
128. Zdaž stavěti budete na všech pahrbcích znamení pro kratochvíli? |
| وَتَتَّخِذُونَ مَصَانِعَ لَعَلَّكُمْ تَخْلُدُونَ {١٢٩} |
129. A činiti si budete stavby jako by pro věčné obývání? |
| وَإِذَا بَطَشْتُمْ بَطَشْتُمْ جَبَّارِينَ {١٣٠} |
130. A když vládnete, vládnete jako utiskovatelé? |
| فَاتَّقُوا اللَّهَ وَأَطِيعُونِ {١٣١} |
131. I bojte se Boha a poslechněte mne. |
| وَاتَّقُوا الَّذِي أَمَدَّكُمْ بِمَا تَعْلَمُونَ {١٣٢} |
132. A bojte se toho, jenž rozhojnil vás v tom, co víte: |
| أَمَدَّكُمْ بِأَنْعَامٍ وَبَنِينَ {١٣٣} |
133. a rozhojnil vás v dobytčatech a dětech: |
| وَجَنَّاتٍ وَعُيُونٍ {١٣٤} |
134. a v zahradách a pramenech |
| إِنِّي أَخَافُ عَلَيْكُمْ عَذَابَ يَوْمٍ عَظِيمٍ {١٣٥} |
135. jáť bojím se pro vás trestu dne velkého.“ |
| قَالُوا سَوَاءٌ عَلَيْنَا أَوَعَظْتَ أَمْ لَمْ تَكُنْ مِنَ الْوَاعِظِينَ {١٣٦} |
136. Řekli: „Nám jedno jest, varuješ-li nás, aneb nejsi-li varovatelem: |
| إِنْ هَٰذَا إِلَّا خُلُقُ الْأَوَّلِينَ {١٣٧} |
137. toto jsou pouze báchorky starých, |
| وَمَا نَحْنُ بِمُعَذَّبِينَ {١٣٨} |
138. a my nebudeme ztrestáni.“ |
| فَكَذَّبُوهُ فَأَهْلَكْنَاهُمْ ۗ إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَآيَةً ۖ وَمَا كَانَ أَكْثَرُهُمْ مُؤْمِنِينَ {١٣٩} |
139. A lhářem nazvali jej i zahladili jsme je: zajisté v tomto jest znamení; však většina jich nevěří; |
| وَإِنَّ رَبَّكَ لَهُوَ الْعَزِيزُ الرَّحِيمُ {١٤٠} |
140. ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný. |
| كَذَّبَتْ ثَمُودُ الْمُرْسَلِينَ {١٤١} |
141. Též (kmen) Tsemúd lháři posly nazval, |
| إِذْ قَالَ لَهُمْ أَخُوهُمْ صَالِحٌ أَلَا تَتَّقُونَ {١٤٢} |
142. když řekl jim bratr jejich Sálih: „Což nebudete báti se Boha“ |
| إِنِّي لَكُمْ رَسُولٌ أَمِينٌ {١٤٣} |
143. Jáť zajisté jsem vám poslem důvěryhodným: |
| فَاتَّقُوا اللَّهَ وَأَطِيعُونِ {١٤٤} |
144. pročež bojte se Boha a poslechněte mne. |
| وَمَا أَسْأَلُكُمْ عَلَيْهِ مِنْ أَجْرٍ ۖ إِنْ أَجْرِيَ إِلَّا عَلَىٰ رَبِّ الْعَالَمِينَ {١٤٥} |
145. A nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva? |
| أَتُتْرَكُونَ فِي مَا هَاهُنَا آمِنِينَ {١٤٦} |
146. Zdaž ponecháni budete v tom, co máte zde, v bezpečí? |
| فِي جَنَّاتٍ وَعُيُونٍ {١٤٧} |
147. V zahradách a u zřídel, |
| وَزُرُوعٍ وَنَخْلٍ طَلْعُهَا هَضِيمٌ {١٤٨} |
148. a polností a datlovníků, větví, štíhlých: |
| وَتَنْحِتُونَ مِنَ الْجِبَالِ بُيُوتًا فَارِهِينَ {١٤٩} |
149. a vytesávati budete si v horách domy dovedně? |
| فَاتَّقُوا اللَّهَ وَأَطِيعُونِ {١٥٠} |
150. I bojte se Boha a poslechněte mne; |
| وَلَا تُطِيعُوا أَمْرَ الْمُسْرِفِينَ {١٥١} |
151. a neposlouchejte nařízení výstředníků, |
| الَّذِينَ يُفْسِدُونَ فِي الْأَرْضِ وَلَا يُصْلِحُونَ {١٥٢} |
152. kteří pohoršují zemi a nepolepšují ji.“ |
| قَالُوا إِنَّمَا أَنْتَ مِنَ الْمُسَحَّرِينَ {١٥٣} |
153. Řekli: „Tys pouze jedním z očarovaných: |
| مَا أَنْتَ إِلَّا بَشَرٌ مِثْلُنَا فَأْتِ بِآيَةٍ إِنْ كُنْتَ مِنَ الصَّادِقِينَ {١٥٤} |
154. jsi pouze člověk, jako my: pročež předveď nám znamení, jsi-li z pravdomluvných.“ |
| قَالَ هَٰذِهِ نَاقَةٌ لَهَا شِرْبٌ وَلَكُمْ شِرْبُ يَوْمٍ مَعْلُومٍ {١٥٥} |
155. Řekl: „Tato velbloudice (bude jím): jí patřiti bude napití a vám patřiti bude napití ob den určený. |
| وَلَا تَمَسُّوهَا بِسُوءٍ فَيَأْخُذَكُمْ عَذَابُ يَوْمٍ عَظِيمٍ {١٥٦} |
156. Však nepřičiňte jí zlého, jinak zachvátí vás trest dne velkého.“ |
| فَعَقَرُوهَا فَأَصْبَحُوا نَادِمِينَ {١٥٧} |
157. Nicméně přeřezali žíly jí a litovali toho zrána, |
| فَأَخَذَهُمُ الْعَذَابُ ۗ إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَآيَةً ۖ وَمَا كَانَ أَكْثَرُهُمْ مُؤْمِنِينَ {١٥٨} |
158. neboť zachvátil je trest. Zajisté v tomto jest znamení: však většina jich nevěří; |
| وَإِنَّ رَبَّكَ لَهُوَ الْعَزِيزُ الرَّحِيمُ {١٥٩} |
159. ale Pán tvůj mocný jest a slitovný. |
| كَذَّبَتْ قَوْمُ لُوطٍ الْمُرْسَلِينَ {١٦٠} |
160. Lháři nazval lid Lotův posly své, |
| إِذْ قَالَ لَهُمْ أَخُوهُمْ لُوطٌ أَلَا تَتَّقُونَ {١٦١} |
161. když řekl jim bratr jejich Lot: „Což nebudete báti se Boha? |
| إِنِّي لَكُمْ رَسُولٌ أَمِينٌ {١٦٢} |
162. Jáť jsem vám poslem důvěryhodným: |
| فَاتَّقُوا اللَّهَ وَأَطِيعُونِ {١٦٣} |
163. pročež bojte se Boha a poslechněte mne. |
| وَمَا أَسْأَلُكُمْ عَلَيْهِ مِنْ أَجْرٍ ۖ إِنْ أَجْرِيَ إِلَّا عَلَىٰ رَبِّ الْعَالَمِينَ {١٦٤} |
164. A nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva. |
| أَتَأْتُونَ الذُّكْرَانَ مِنَ الْعَالَمِينَ {١٦٥} |
165. Zdaž vcházeti budete k mužům, z tvorstva veškerého? |
| وَتَذَرُونَ مَا خَلَقَ لَكُمْ رَبُّكُمْ مِنْ أَزْوَاجِكُمْ ۚ بَلْ أَنْتُمْ قَوْمٌ عَادُونَ {١٦٦} |
166. A zanecháte, co Bůh stvořil vám za manželky? Opravdu jste lidem chybujícím!“ |
| قَالُوا لَئِنْ لَمْ تَنْتَهِ يَا لُوطُ لَتَكُونَنَّ مِنَ الْمُخْرَجِينَ {١٦٧} |
167. Řekli: „Nezanecháš-li této řeči, Lote, zajisté budeš jedním z vyhnanců.“ |
| قَالَ إِنِّي لِعَمَلِكُمْ مِنَ الْقَالِينَ {١٦٨} |
168. Řekl: „Jáť činů vašich hrozím se: |
| رَبِّ نَجِّنِي وَأَهْلِي مِمَّا يَعْمَلُونَ {١٦٩} |
169. Pane můj, spas mne a rodinu mou od toho, co činí tito:“ |
| فَنَجَّيْنَاهُ وَأَهْلَهُ أَجْمَعِينَ {١٧٠} |
170. I zachránili jsme jej a rodinu jeho veškerou, |
| إِلَّا عَجُوزًا فِي الْغَابِرِينَ {١٧١} |
171. vyjma stařeny, jež omeškala se, |
| ثُمَّ دَمَّرْنَا الْآخَرِينَ {١٧٢} |
172. a pak zahubili jsme všechny ostatní. |
| وَأَمْطَرْنَا عَلَيْهِمْ مَطَرًا ۖ فَسَاءَ مَطَرُ الْمُنْذَرِينَ {١٧٣} |
173. A dštili jsme na ně deštěm, a špatný to byl déšť pro ty, jež varovali jsme! |
| إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَآيَةً ۖ وَمَا كَانَ أَكْثَرُهُمْ مُؤْمِنِينَ {١٧٤} |
174. Zajisté znamení jest v tomto: však většina jich nevěří; |
| وَإِنَّ رَبَّكَ لَهُوَ الْعَزِيزُ الرَّحِيمُ {١٧٥} |
175. ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný. |
| كَذَّبَ أَصْحَابُ الْأَيْكَةِ الْمُرْسَلِينَ {١٧٦} |
176. Též obyvatelé hvozdu (Madianského) lháři nazvali posly své, |
| إِذْ قَالَ لَهُمْ شُعَيْبٌ أَلَا تَتَّقُونَ {١٧٧} |
177. když řekl jim Šu´ejb: „Což nebudete báti se Boha? |
| إِنِّي لَكُمْ رَسُولٌ أَمِينٌ {١٧٨} |
178. Jáť jsem vám poslem důvěryhodným: |
| فَاتَّقُوا اللَّهَ وَأَطِيعُونِ {١٧٩} |
179. pročež bojte se Boha a poslechněte mne. |
| وَمَا أَسْأَلُكُمْ عَلَيْهِ مِنْ أَجْرٍ ۖ إِنْ أَجْرِيَ إِلَّا عَلَىٰ رَبِّ الْعَالَمِينَ {١٨٠} |
180. A nežádám si za to od vás odměny, neboť odměna má záleží jen od Pána veškerenstva. |
| أَوْفُوا الْكَيْلَ وَلَا تَكُونُوا مِنَ الْمُخْسِرِينَ {١٨١} |
181. Dodržujte správnou míru a nebuďte z těch, kdož na ní utrhují: |
| وَزِنُوا بِالْقِسْطَاسِ الْمُسْتَقِيمِ {١٨٢} |
182. važte dle spravedlnosti přímé: |
| وَلَا تَبْخَسُوا النَّاسَ أَشْيَاءَهُمْ وَلَا تَعْثَوْا فِي الْأَرْضِ مُفْسِدِينَ {١٨٣} |
183. a neokrádejte lidi o věci jejich, aniž prostopášnostmi pohoršujte zemi: |
| وَاتَّقُوا الَّذِي خَلَقَكُمْ وَالْجِبِلَّةَ الْأَوَّلِينَ {١٨٤} |
184. a bojte se toho, jenž stvořil vás i pokolení předešlá.“ |
| قَالُوا إِنَّمَا أَنْتَ مِنَ الْمُسَحَّرِينَ {١٨٥} |
185. Řekli: „Ty zajisté´s jen jedním z očarovaných. |
| وَمَا أَنْتَ إِلَّا بَشَرٌ مِثْلُنَا وَإِنْ نَظُنُّكَ لَمِنَ الْكَاذِبِينَ {١٨٦} |
186. A tys jen člověk, jako my; a my považujeme tě za jednoho z prolhaných: |
| فَأَسْقِطْ عَلَيْنَا كِسَفًا مِنَ السَّمَاءِ إِنْ كُنْتَ مِنَ الصَّادِقِينَ {١٨٧} |
187. dej spadnouti na nás kus nebe, jsi-li pravdomluvným.“ |
| قَالَ رَبِّي أَعْلَمُ بِمَا تَعْمَلُونَ {١٨٨} |
188. Řekl: „Pán můj nejlépe ví o tom, co činíte.“ |
| فَكَذَّبُوهُ فَأَخَذَهُمْ عَذَابُ يَوْمِ الظُّلَّةِ ۚ إِنَّهُ كَانَ عَذَابَ يَوْمٍ عَظِيمٍ {١٨٩} |
189. Tak lhářem nazvali jej: i zachvátil je trest dne mračného: zajistéť byl to trest dne velkého! |
| إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَآيَةً ۖ وَمَا كَانَ أَكْثَرُهُمْ مُؤْمِنِينَ {١٩٠} |
190. Zajisté znamení jest v tomto, však většina jich nevěří, |
| وَإِنَّ رَبَّكَ لَهُوَ الْعَزِيزُ الرَّحِيمُ {١٩١} |
191. ale Pán tvůj zajisté mocný jest a slitovný. |
| وَإِنَّهُ لَتَنْزِيلُ رَبِّ الْعَالَمِينَ {١٩٢} |
192. A tento (Korán) zajisté jest sesláním od Pána veškerenstva: |
| نَزَلَ بِهِ الرُّوحُ الْأَمِينُ {١٩٣} |
193. sestoupil s ním dolů duch věrný |
| عَلَىٰ قَلْبِكَ لِتَكُونَ مِنَ الْمُنْذِرِينَ {١٩٤} |
194. na srdce tvé, abys byl jedním z varovatelů, |
| بِلِسَانٍ عَرَبِيٍّ مُبِينٍ {١٩٥} |
195. v jazyku jasném arabském. |
| وَإِنَّهُ لَفِي زُبُرِ الْأَوَّلِينَ {١٩٦} |
196. Onť zajisté předpověděn jest v Písmech předešlých: |
| أَوَلَمْ يَكُنْ لَهُمْ آيَةً أَنْ يَعْلَمَهُ عُلَمَاءُ بَنِي إِسْرَائِيلَ {١٩٧} |
197. což není to znamením pro ně, že věděli o něm již učení ze synů Israele? |
| وَلَوْ نَزَّلْنَاهُ عَلَىٰ بَعْضِ الْأَعْجَمِينَ {١٩٨} |
198. A kdybychom byli seslali jej na některého z cizinců, |
| فَقَرَأَهُ عَلَيْهِمْ مَا كَانُوا بِهِ مُؤْمِنِينَ {١٩٩} |
199. a byl by četl jim jej, nebyli by bývali v něj věřili. |
| كَذَٰلِكَ سَلَكْنَاهُ فِي قُلُوبِ الْمُجْرِمِينَ {٢٠٠} |
200. A takovýmto způsobem uvedli jsme jej do srdcí provinilců: |
| لَا يُؤْمِنُونَ بِهِ حَتَّىٰ يَرَوُا الْعَذَابَ الْأَلِيمَ {٢٠١} |
201. že neuvěří v něj, dokud neshlédnou trest svůj bolestný; |
| فَيَأْتِيَهُمْ بَغْتَةً وَهُمْ لَا يَشْعُرُونَ {٢٠٢} |
202. a přijde na ně znenadání, aniž by tušili. |
| فَيَقُولُوا هَلْ نَحْنُ مُنْظَرُونَ {٢٠٣} |
203. Tehdy řeknou: „Může nám býti poshověno?“ |
| أَفَبِعَذَابِنَا يَسْتَعْجِلُونَ {٢٠٤} |
204. Zdaž tedy budou chtíti (nyní), aby uspíšen byl trest náš? |
| أَفَرَأَيْتَ إِنْ مَتَّعْنَاهُمْ سِنِينَ {٢٠٥} |
205. Co míníš? Popřejeme-li jim radostí světa po léta |
| ثُمَّ جَاءَهُمْ مَا كَانُوا يُوعَدُونَ {٢٠٦} |
206. a pak přijde na ně, co bylo jim slíbeno, |
| مَا أَغْنَىٰ عَنْهُمْ مَا كَانُوا يُمَتَّعُونَ {٢٠٧} |
207. co prospěje jim to, z čeho se byli radovali? |
| وَمَا أَهْلَكْنَا مِنْ قَرْيَةٍ إِلَّا لَهَا مُنْذِرُونَ {٢٠٨} |
208. Ale nezahladili jsme města, aniž by bylo mělo své varovatele |
| ذِكْرَىٰ وَمَا كُنَّا ظَالِمِينَ {٢٠٩} |
209. k napomenutí: myť zajisté nebyli jsme křivditeli. |
| وَمَا تَنَزَّلَتْ بِهِ الشَّيَاطِينُ {٢١٠} |
210. Nesestoupili pak (s Koránem) zlí duchové; |
| وَمَا يَنْبَغِي لَهُمْ وَمَا يَسْتَطِيعُونَ {٢١١} |
211. a nepříslušelo jim to, aniž byli s to tak učiniti, |
| إِنَّهُمْ عَنِ السَّمْعِ لَمَعْزُولُونَ {٢١٢} |
212. neb oni od slyšení jeho jsou vzdáleni. |
| فَلَا تَدْعُ مَعَ اللَّهِ إِلَٰهًا آخَرَ فَتَكُونَ مِنَ الْمُعَذَّبِينَ {٢١٣} |
213. I nevzývej spolu s Bohem boha jiného, abys nebyl jedním z trestaných, |
| وَأَنْذِرْ عَشِيرَتَكَ الْأَقْرَبِينَ {٢١٤} |
214. a varuj příbuzné své nejbližší, |
| وَاخْفِضْ جَنَاحَكَ لِمَنِ اتَّبَعَكَ مِنَ الْمُؤْمِنِينَ {٢١٥} |
215. a stři křídlo své ochrany nad těmi, již následují tě z věřících. |
| فَإِنْ عَصَوْكَ فَقُلْ إِنِّي بَرِيءٌ مِمَّا تَعْمَلُونَ {٢١٦} |
216. A když neposlechnou tě, rci: „Jáť zajisté prost jsem viny na tom, co činíte,“ |
| وَتَوَكَّلْ عَلَى الْعَزِيزِ الرَّحِيمِ {٢١٧} |
217. spoléhej na Mocného, Slitovného, |
| الَّذِي يَرَاكَ حِينَ تَقُومُ {٢١٨} |
218. jenž vidí tě, když vstáváš k modlitbě, |
| وَتَقَلُّبَكَ فِي السَّاجِدِينَ {٢١٩} |
219. jakož i chování tvé mezi těmi, kdož uctívají jej, |
| إِنَّهُ هُوَ السَّمِيعُ الْعَلِيمُ {٢٢٠} |
220. neboť on všeslyšící a vševědoucí jest. |
| هَلْ أُنَبِّئُكُمْ عَلَىٰ مَنْ تَنَزَّلُ الشَّيَاطِينُ {٢٢١} |
221. Oznámím vám, na koho sestupují zlí duchové? |
| تَنَزَّلُ عَلَىٰ كُلِّ أَفَّاكٍ أَثِيمٍ {٢٢٢} |
222. Sestupují na všechny prolhance hříšné, |
| يُلْقُونَ السَّمْعَ وَأَكْثَرُهُمْ كَاذِبُونَ {٢٢٣} |
223. kteří házejí (do vzduchu věci) z doslechu a vět šina jich lháři jsou; |
| وَالشُّعَرَاءُ يَتَّبِعُهُمُ الْغَاوُونَ {٢٢٤} |
224. a BÁSNÍCI, jež následují (jimi) zvábení: |
| أَلَمْ تَرَ أَنَّهُمْ فِي كُلِّ وَادٍ يَهِيمُونَ {٢٢٥} |
225. zdaž nevidíš, že bloudí po všech údolích? |
| وَأَنَّهُمْ يَقُولُونَ مَا لَا يَفْعَلُونَ {٢٢٦} |
226. A že říkají, co nečiní? |
| إِلَّا الَّذِينَ آمَنُوا وَعَمِلُوا الصَّالِحَاتِ وَذَكَرُوا اللَّهَ كَثِيرًا وَانْتَصَرُوا مِنْ بَعْدِ مَا ظُلِمُوا ۗ وَسَيَعْلَمُ الَّذِينَ ظَلَمُوا أَيَّ مُنْقَلَبٍ يَنْقَلِبُونَ {٢٢٧} |
227. Vyjma těch, kteří uvěřili a konají dobré skutky a vzpomínají často Boha a hájí se poté, když bylo jim ukřivděno: a seznají křivditelé, jakým zvrácením budou zvráceni. |
|
