 |
| تَنْزِيلُ الْكِتَابِ مِنَ اللَّهِ الْعَزِيزِ الْحَكِيمِ {١} |
1. Seslání Knihy od Boha, Mocného, Moudrého! |
| إِنَّا أَنْزَلْنَا إِلَيْكَ الْكِتَابَ بِالْحَقِّ فَاعْبُدِ اللَّهَ مُخْلِصًا لَهُ الدِّينَ {٢} |
2. Zajisté seslali jsme ti Knihu v pravdě: i uctívej Boha, jsa upřímným k němu ve víře. |
| أَلَا لِلَّهِ الدِّينُ الْخَالِصُ ۚ وَالَّذِينَ اتَّخَذُوا مِنْ دُونِهِ أَوْلِيَاءَ مَا نَعْبُدُهُمْ إِلَّا لِيُقَرِّبُونَا إِلَى اللَّهِ زُلْفَىٰ إِنَّ اللَّهَ يَحْكُمُ بَيْنَهُمْ فِي مَا هُمْ فِيهِ يَخْتَلِفُونَ ۗ إِنَّ اللَّهَ لَا يَهْدِي مَنْ هُوَ كَاذِبٌ كَفَّارٌ {٣} |
3. Což nepřináleží Bohu víra upřímná? A ti, kdož vzali si vedle něho ochránce, (řkouce): „Uctíváme je pouze proto, aby přiblížili nás výše k Bohu,“ (shledají, že) Bůh zajisté rozsoudí mezi nimi ohledně toho, v čem rozcházejí se (míněním): zajisté pak Bůh nevede (správně) velkých lhářů a nevěřících. |
| لَوْ أَرَادَ اللَّهُ أَنْ يَتَّخِذَ وَلَدًا لَاصْطَفَىٰ مِمَّا يَخْلُقُ مَا يَشَاءُ ۚ سُبْحَانَهُ ۖ هُوَ اللَّهُ الْوَاحِدُ الْقَهَّارُ {٤} |
4. Kdyby Bůh byl chtěl vzíti si syna, byl by vyvolil si, cokoliv byl by chtěl z toho, co tvoří. Chválen budiž! Onť Bůh jest Jediný, Vítězný! |
| خَلَقَ السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضَ بِالْحَقِّ ۖ يُكَوِّرُ اللَّيْلَ عَلَى النَّهَارِ وَيُكَوِّرُ النَّهَارَ عَلَى اللَّيْلِ ۖ وَسَخَّرَ الشَّمْسَ وَالْقَمَرَ ۖ كُلٌّ يَجْرِي لِأَجَلٍ مُسَمًّى ۗ أَلَا هُوَ الْعَزِيزُ الْغَفَّارُ {٥} |
5. Stvořil nebesa i zemi v pravdě: onť způsobuje, aby převalila se noc na den, a den aby převalil se na noc: onť podřídil slunce i měsíc (řádu), takže oba běží do lhůty předurčené. Není tedy Mocným, Odpouštějícím? |
| خَلَقَكُمْ مِنْ نَفْسٍ وَاحِدَةٍ ثُمَّ جَعَلَ مِنْهَا زَوْجَهَا وَأَنْزَلَ لَكُمْ مِنَ الْأَنْعَامِ ثَمَانِيَةَ أَزْوَاجٍ ۚ يَخْلُقُكُمْ فِي بُطُونِ أُمَّهَاتِكُمْ خَلْقًا مِنْ بَعْدِ خَلْقٍ فِي ظُلُمَاتٍ ثَلَاثٍ ۚ ذَٰلِكُمُ اللَّهُ رَبُّكُمْ لَهُ الْمُلْكُ ۖ لَا إِلَٰهَ إِلَّا هُوَ ۖ فَأَنَّىٰ تُصْرَفُونَ {٦} |
6. Stvořil vás z duše jedné, z níž byl potom učinil manželku její, a seslal vám z dobytčat osmero v párech. Tvoří vás v lůnech matek vašich v podobě za podobou, v trojnásobném temnu: totoť jest Bůh. Pán váš: jemu přináleží moc (všechna): není Boha, kromě něho — jak tedy můžete vzdalovati se jej? |
| إِنْ تَكْفُرُوا فَإِنَّ اللَّهَ غَنِيٌّ عَنْكُمْ ۖ وَلَا يَرْضَىٰ لِعِبَادِهِ الْكُفْرَ ۖ وَإِنْ تَشْكُرُوا يَرْضَهُ لَكُمْ ۗ وَلَا تَزِرُ وَازِرَةٌ وِزْرَ أُخْرَىٰ ۗ ثُمَّ إِلَىٰ رَبِّكُمْ مَرْجِعُكُمْ فَيُنَبِّئُكُمْ بِمَا كُنْتُمْ تَعْمَلُونَ ۚ إِنَّهُ عَلِيمٌ بِذَاتِ الصُّدُورِ {٧} |
7. Jste-li zatvrzelými (vůči němu), Bůh zajisté jest (dost) bohatým bez vás; však on nemá zalíbení v zatvrzelosti služebníků svých. Ale budete-li mu vděčni, nalezne proto zalíbení ve vás. Nebude pak obtěžkána duše nesoucí břímě břemenem duše druhé: poté navrátíte se k Pánu svému všichni a on poví vám o skutcích vašich. neb on dobře ví, co skrývají nitra. |
| وَإِذَا مَسَّ الْإِنْسَانَ ضُرٌّ دَعَا رَبَّهُ مُنِيبًا إِلَيْهِ ثُمَّ إِذَا خَوَّلَهُ نِعْمَةً مِنْهُ نَسِيَ مَا كَانَ يَدْعُو إِلَيْهِ مِنْ قَبْلُ وَجَعَلَ لِلَّهِ أَنْدَادًا لِيُضِلَّ عَنْ سَبِيلِهِ ۚ قُلْ تَمَتَّعْ بِكُفْرِكَ قَلِيلًا ۖ إِنَّكَ مِنْ أَصْحَابِ النَّارِ {٨} |
8. Když protivenství stihne člověka, volá k Pánu svému, kajícně obraceje se k němu: poté pak, když byl zahrnul jej milostí svou, zapomíná (člověk) to, co byl volal k němu předtím; a činí Bohu rovné, aby zavedl (druhé) od stezky jeho. Rci: „Potěš se v zatvrzelosti své na krátko: tyť zajisté budeš jedním z obyvatelů ohně.“ |
| أَمَّنْ هُوَ قَانِتٌ آنَاءَ اللَّيْلِ سَاجِدًا وَقَائِمًا يَحْذَرُ الْآخِرَةَ وَيَرْجُو رَحْمَةَ رَبِّهِ ۗ قُلْ هَلْ يَسْتَوِي الَّذِينَ يَعْلَمُونَ وَالَّذِينَ لَا يَعْلَمُونَ ۗ إِنَّمَا يَتَذَكَّرُ أُولُو الْأَلْبَابِ {٩} |
9. Zdaž ten, kdož ve zbožnosti za doby noční padá na tvář svou, aneb v stoje (koná modlitbu), střeže se před životem budoucím a doufá v milosrdenství Pána svého — ?“ Rci (v odvět): „Budou rovni si ti, kdož vědí a ti, kdož nevědí?“ Však pouze lidé (pronikavého) rozumu jsou toho pamětlivi. |
| قُلْ يَا عِبَادِ الَّذِينَ آمَنُوا اتَّقُوا رَبَّكُمْ ۚ لِلَّذِينَ أَحْسَنُوا فِي هَٰذِهِ الدُّنْيَا حَسَنَةٌ ۗ وَأَرْضُ اللَّهِ وَاسِعَةٌ ۗ إِنَّمَا يُوَفَّى الصَّابِرُونَ أَجْرَهُمْ بِغَيْرِ حِسَابٍ {١٠} |
10. Rci: „Ó služebníci moji, kteří uvěřili jste, bojte se Pána svého. Těm, kdož dobře činili na tomto světě, bude dán (podíl) dobrý. Země pak boží prostorná jest — a v pravdě ti, kdož trpělivě vyčkávají, vyplacenu dostanou odměnu svou bez počtu!“ |
| قُلْ إِنِّي أُمِرْتُ أَنْ أَعْبُدَ اللَّهَ مُخْلِصًا لَهُ الدِّينَ {١١} |
11. Rci: „Bylo nakázáno mi, abych uctíval Boha, upřímným jsa k němu ve víře. |
| وَأُمِرْتُ لِأَنْ أَكُونَ أَوَّلَ الْمُسْلِمِينَ {١٢} |
12. A bylo nakázáno mi, abych byl prvním z odevzdaných do vůle boží.“ |
| قُلْ إِنِّي أَخَافُ إِنْ عَصَيْتُ رَبِّي عَذَابَ يَوْمٍ عَظِيمٍ {١٣} |
13. Rci: „V pravdě obávám se, nebudu-li poslušen Pána svého, trestu dne velkého!“ |
| قُلِ اللَّهَ أَعْبُدُ مُخْلِصًا لَهُ دِينِي {١٤} |
14. Rci: „Pročež uctívati budu Boha, upřímným jsa k němu ve víře své. |
| فَاعْبُدُوا مَا شِئْتُمْ مِنْ دُونِهِ ۗ قُلْ إِنَّ الْخَاسِرِينَ الَّذِينَ خَسِرُوا أَنْفُسَهُمْ وَأَهْلِيهِمْ يَوْمَ الْقِيَامَةِ ۗ أَلَا ذَٰلِكَ هُوَ الْخُسْرَانُ الْمُبِينُ {١٥} |
15. Vy pak uctívejte si, co chcete, vedle Boha!“ Rci: „Věru záhubě propadlí jsou ti, kdož v záhubu uvedli sebe samy a rodiny své v den zmrtvýchvstání: toť zajisté záhuba bude zjevná!“ |
| لَهُمْ مِنْ فَوْقِهِمْ ظُلَلٌ مِنَ النَّارِ وَمِنْ تَحْتِهِمْ ظُلَلٌ ۚ ذَٰلِكَ يُخَوِّفُ اللَّهُ بِهِ عِبَادَهُ ۚ يَا عِبَادِ فَاتَّقُونِ {١٦} |
16. Nad nimi clony budou ohnivé a pod nimi rovněž; tímto straší Bůh služebníky své: Ó služebníci moji, bojte se mne! |
| وَالَّذِينَ اجْتَنَبُوا الطَّاغُوتَ أَنْ يَعْبُدُوهَا وَأَنَابُوا إِلَى اللَّهِ لَهُمُ الْبُشْرَىٰ ۚ فَبَشِّرْ عِبَادِ {١٧} |
17. Těm pak, kdož vzdálili se (služby) Tághúta, a obrátili se kajícně k Bohu, dána bude zvěst radostná: i zvěstuj ji služebníkům mým, |
| الَّذِينَ يَسْتَمِعُونَ الْقَوْلَ فَيَتَّبِعُونَ أَحْسَنَهُ ۚ أُولَٰئِكَ الَّذِينَ هَدَاهُمُ اللَّهُ ۖ وَأُولَٰئِكَ هُمْ أُولُو الْأَلْبَابِ {١٨} |
18. kteří popřávají sluchu slovům mým a následují nejlepší z nich. Tito jsou oni, jež uvedl Bůh (na cestu pravou) a tito jsou lidé (pronikavého) rozumu. |
| أَفَمَنْ حَقَّ عَلَيْهِ كَلِمَةُ الْعَذَابِ أَفَأَنْتَ تُنْقِذُ مَنْ فِي النَّارِ {١٩} |
19. Zdaž toho, nad nímž vynesen byl rozsudek trestu, zdaž takového spasíš od ohně (pekelného)? |
| لَٰكِنِ الَّذِينَ اتَّقَوْا رَبَّهُمْ لَهُمْ غُرَفٌ مِنْ فَوْقِهَا غُرَفٌ مَبْنِيَّةٌ تَجْرِي مِنْ تَحْتِهَا الْأَنْهَارُ ۖ وَعْدَ اللَّهِ ۖ لَا يُخْلِفُ اللَّهُ الْمِيعَادَ {٢٠} |
20. Však těm, kdož bojí se Pána svého, schystány jsou komnaty (povýšené) nad nimiž jiné komnaty jsou postaveny; pod nimi řeky tekou. Slib jest to Boha a Bůh nikdy nezruší slibů svých! |
| أَلَمْ تَرَ أَنَّ اللَّهَ أَنْزَلَ مِنَ السَّمَاءِ مَاءً فَسَلَكَهُ يَنَابِيعَ فِي الْأَرْضِ ثُمَّ يُخْرِجُ بِهِ زَرْعًا مُخْتَلِفًا أَلْوَانُهُ ثُمَّ يَهِيجُ فَتَرَاهُ مُصْفَرًّا ثُمَّ يَجْعَلُهُ حُطَامًا ۚ إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَذِكْرَىٰ لِأُولِي الْأَلْبَابِ {٢١} |
21. Zdaž neviděl´s jak Bůh seslal s nebe vodu a zavedl ji ve zřídla (skrytá) v zemi? Poté pak vzrůsti dává jí obilí různých barev: pak zvadne a vidíš je sežloutlé: na to pak mění je v stébla rozvátá? Zajisté v tomto napomenutí jest pro lidi (pronikavého) rozumu. |
| أَفَمَنْ شَرَحَ اللَّهُ صَدْرَهُ لِلْإِسْلَامِ فَهُوَ عَلَىٰ نُورٍ مِنْ رَبِّهِ ۚ فَوَيْلٌ لِلْقَاسِيَةِ قُلُوبُهُمْ مِنْ ذِكْرِ اللَّهِ ۚ أُولَٰئِكَ فِي ضَلَالٍ مُبِينٍ {٢٢} |
22. Zdaž ten, jehož nitro Bůh otevřel Islámu a který následuje světlo, přišlé od Pána jeho? — Však běda těm, jichž srdce zatvrzelá jsou vůči vzpomínání na Boha! Tito jsou v bloudění zjevném. |
| اللَّهُ نَزَّلَ أَحْسَنَ الْحَدِيثِ كِتَابًا مُتَشَابِهًا مَثَانِيَ تَقْشَعِرُّ مِنْهُ جُلُودُ الَّذِينَ يَخْشَوْنَ رَبَّهُمْ ثُمَّ تَلِينُ جُلُودُهُمْ وَقُلُوبُهُمْ إِلَىٰ ذِكْرِ اللَّهِ ۚ ذَٰلِكَ هُدَى اللَّهِ يَهْدِي بِهِ مَنْ يَشَاءُ ۚ وَمَنْ يُضْلِلِ اللَّهُ فَمَا لَهُ مِنْ هَادٍ {٢٣} |
23. Bůh seslal nejlepší vyprávění — Knihu, jež podobá se sobě a opakuje se (ve svých dílech): při (čtení) jejím naskakuje husí kůže těm, kdož bojí se Pána svého: poté však měkne kůže i srdce jejich při vzpomínání Boha. Totoť Vedení jest Boha: jím vede Bůh, koho chce; však koho Bůh zavádí, tomu není vůdce. |
| أَفَمَنْ يَتَّقِي بِوَجْهِهِ سُوءَ الْعَذَابِ يَوْمَ الْقِيَامَةِ ۚ وَقِيلَ لِلظَّالِمِينَ ذُوقُوا مَا كُنْتُمْ تَكْسِبُونَ {٢٤} |
24. Zdaž ten, jemuž bát se bude, že tváří svou půjde vstříc mukám trestu v den zmrtvýchvstání? — I řečeno bude nepravostným: „Okuste toho, co zasloužili jste si!“ |
| كَذَّبَ الَّذِينَ مِنْ قَبْلِهِمْ فَأَتَاهُمُ الْعَذَابُ مِنْ حَيْثُ لَا يَشْعُرُونَ {٢٥} |
25. Lháři nazývali (proroky) ti, kdož před nimi byli: a přikvačil na ně trest, zkad jej netušili. |
| فَأَذَاقَهُمُ اللَّهُ الْخِزْيَ فِي الْحَيَاةِ الدُّنْيَا ۖ وَلَعَذَابُ الْآخِرَةِ أَكْبَرُ ۚ لَوْ كَانُوا يَعْلَمُونَ {٢٦} |
26. A dal okusiti jim Bůh potupy v životě pozemském: však trest v životě budoucím větší bude: kdyby to jen věděli! |
| وَلَقَدْ ضَرَبْنَا لِلنَّاسِ فِي هَٰذَا الْقُرْآنِ مِنْ كُلِّ مَثَلٍ لَعَلَّهُمْ يَتَذَكَّرُونَ {٢٧} |
27. Zajisté pak učinil Bůh lidem v tomto Koránu podobenství všeho druhu, aby (toho) byli pamětlivi: |
| قُرْآنًا عَرَبِيًّا غَيْرَ ذِي عِوَجٍ لَعَلَّهُمْ يَتَّقُونَ {٢٨} |
28. (učinil jej) Koránem arabským, v němž není zkřivení, aby báli se Boha. |
| ضَرَبَ اللَّهُ مَثَلًا رَجُلًا فِيهِ شُرَكَاءُ مُتَشَاكِسُونَ وَرَجُلًا سَلَمًا لِرَجُلٍ هَلْ يَسْتَوِيَانِ مَثَلًا ۚ الْحَمْدُ لِلَّهِ ۚ بَلْ أَكْثَرُهُمْ لَا يَعْلَمُونَ {٢٩} |
29. A učinil vám Bůh podobenstvím muže, jenž patří (několika) společníkům, tahajícím se (oň) mezi sebou: a muže, jenž cele patří muži jednomu: zdaž rovni jsou si tito dva podobou? Chvála Bohu, nikoliv! Však většina jich není si toho vědoma. |
| إِنَّكَ مَيِّتٌ وَإِنَّهُمْ مَيِّتُونَ {٣٠} |
30. Zajisté, ty zemřeš a oni též zemrou. |
| ثُمَّ إِنَّكُمْ يَوْمَ الْقِيَامَةِ عِنْدَ رَبِّكُمْ تَخْتَصِمُونَ {٣١} |
31. Pak ty i oni, v den zmrtvýchvstání, před Pánem svým spor vésti budete. |
| فَمَنْ أَظْلَمُ مِمَّنْ كَذَبَ عَلَى اللَّهِ وَكَذَّبَ بِالصِّدْقِ إِذْ جَاءَهُ ۚ أَلَيْسَ فِي جَهَنَّمَ مَثْوًى لِلْكَافِرِينَ {٣٢} |
32. A kdo nepravostnějším jest toho, jenž lže o Bohu a vylhanou nazývá pravdu, když přinesena jest mu? Zdaž nebude v pekle obydlí (schystáno) pro nevěřící? |
| وَالَّذِي جَاءَ بِالصِّدْقِ وَصَدَّقَ بِهِ ۙ أُولَٰئِكَ هُمُ الْمُتَّقُونَ {٣٣} |
33. Však ten, jenž přináší pravdu a věří v ni — ti zajisté jsou bohabojni. |
| لَهُمْ مَا يَشَاءُونَ عِنْدَ رَبِّهِمْ ۚ ذَٰلِكَ جَزَاءُ الْمُحْسِنِينَ {٣٤} |
34. Jim (schystáno) jest, cokoliv přejí si, u Pána jejich: takováto bude odměna těch, kdo dobře činí: |
| لِيُكَفِّرَ اللَّهُ عَنْهُمْ أَسْوَأَ الَّذِي عَمِلُوا وَيَجْزِيَهُمْ أَجْرَهُمْ بِأَحْسَنِ الَّذِي كَانُوا يَعْمَلُونَ {٣٥} |
35. aby tak odejmul od nich Bůh nejhorší z toho, co konali, a odměnil je odměnou jejich za nejlepší z toho, co konali. |
| أَلَيْسَ اللَّهُ بِكَافٍ عَبْدَهُ ۖ وَيُخَوِّفُونَكَ بِالَّذِينَ مِنْ دُونِهِ ۚ وَمَنْ يُضْلِلِ اللَّهُ فَمَا لَهُ مِنْ هَادٍ {٣٦} |
36. Což není Bůh postačitelným (ochráncem) služebníku svému? Nicméně, oni tě straší těmi, jež uctívají vedle něho! Však tomu, jejž Bůh zavádí (v blud), není vůdce; |
| وَمَنْ يَهْدِ اللَّهُ فَمَا لَهُ مِنْ مُضِلٍّ ۗ أَلَيْسَ اللَّهُ بِعَزِيزٍ ذِي انْتِقَامٍ {٣٧} |
37. a tomu, jejž Bůh (dobře) vede, není svůdce. Což není Bůh mocný, Pán pomsty? |
| وَلَئِنْ سَأَلْتَهُمْ مَنْ خَلَقَ السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضَ لَيَقُولُنَّ اللَّهُ ۚ قُلْ أَفَرَأَيْتُمْ مَا تَدْعُونَ مِنْ دُونِ اللَّهِ إِنْ أَرَادَنِيَ اللَّهُ بِضُرٍّ هَلْ هُنَّ كَاشِفَاتُ ضُرِّهِ أَوْ أَرَادَنِي بِرَحْمَةٍ هَلْ هُنَّ مُمْسِكَاتُ رَحْمَتِهِ ۚ قُلْ حَسْبِيَ اللَّهُ ۖ عَلَيْهِ يَتَوَكَّلُ الْمُتَوَكِّلُونَ {٣٨} |
38. Kdybys tázal se jich: „Kdo stvořil nebe a zemi?“ řeknou zcela jistě: „Bůh.“ Rci: „Co míníte? Kdyby Bůh chtěl postihnouti mne protivenstvím, zdaž ony, jež uctíváte vedle Boha, mohly by odejmouti protivenství to ode mne — a kdyby Bůh popřáti chtěl mi milosrdenství, zdaž ony mohly by zadržeti je ode mne?“ Rci: „Bůh jest oporou mojí: na něho spoléhají spoléhající.“ |
| قُلْ يَا قَوْمِ اعْمَلُوا عَلَىٰ مَكَانَتِكُمْ إِنِّي عَامِلٌ ۖ فَسَوْفَ تَعْلَمُونَ {٣٩} |
39. Rci: „Lide můj, jednejte dle nejlepší možnosti své, já (taktéž) činiti budu: a pak zvíte, |
| مَنْ يَأْتِيهِ عَذَابٌ يُخْزِيهِ وَيَحِلُّ عَلَيْهِ عَذَابٌ مُقِيمٌ {٤٠} |
40. na koho přijde trest potupný a na koho padne trest trvalý!“ |
| إِنَّا أَنْزَلْنَا عَلَيْكَ الْكِتَابَ لِلنَّاسِ بِالْحَقِّ ۖ فَمَنِ اهْتَدَىٰ فَلِنَفْسِهِ ۖ وَمَنْ ضَلَّ فَإِنَّمَا يَضِلُّ عَلَيْهَا ۖ وَمَا أَنْتَ عَلَيْهِمْ بِوَكِيلٍ {٤١} |
41. Zajisté pak seslali jsme ti Knihu pro lidstvo v pravdě: a kdo přiveden jest jí (na cestu pravou), k jeho vlastnímu jest to prospěchu: a kdo zbloudil, bloudí ve svůj vlastní neprospěch. Ty pak nejsi nad nimi poručníkem! |
| اللَّهُ يَتَوَفَّى الْأَنْفُسَ حِينَ مَوْتِهَا وَالَّتِي لَمْ تَمُتْ فِي مَنَامِهَا ۖ فَيُمْسِكُ الَّتِي قَضَىٰ عَلَيْهَا الْمَوْتَ وَيُرْسِلُ الْأُخْرَىٰ إِلَىٰ أَجَلٍ مُسَمًّى ۚ إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَآيَاتٍ لِقَوْمٍ يَتَفَكَّرُونَ {٤٢} |
42. Bůh béře k sobě duše v hodině smrti a (taktéž) ony, jež neumírají, v době spánku: zadržuje pak u sebe ty, jimž přisoudil smrt, a posílá zpět druhé, až do lhůty předurčené. Zajisté v tomto znamení jsou lidem přemýšlivým. |
| أَمِ اتَّخَذُوا مِنْ دُونِ اللَّهِ شُفَعَاءَ ۚ قُلْ أَوَلَوْ كَانُوا لَا يَمْلِكُونَ شَيْئًا وَلَا يَعْقِلُونَ {٤٣} |
43. Že vzali si vedle Boha přímluvce? Rci: „I když nemají moci nad ničím, aniž mají rozum.“ |
| قُلْ لِلَّهِ الشَّفَاعَةُ جَمِيعًا ۖ لَهُ مُلْكُ السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ ۖ ثُمَّ إِلَيْهِ تُرْجَعُونَ {٤٤} |
44. Rci: „Veškerá přímluva jest u Boha: jemu přináleží panství nebes i země: a k němu pak budete navráceni.“ |
| وَإِذَا ذُكِرَ اللَّهُ وَحْدَهُ اشْمَأَزَّتْ قُلُوبُ الَّذِينَ لَا يُؤْمِنُونَ بِالْآخِرَةِ ۖ وَإِذَا ذُكِرَ الَّذِينَ مِنْ دُونِهِ إِذَا هُمْ يَسْتَبْشِرُونَ {٤٥} |
45. Když zmíněno jest jméno Boha Jediného, smršťují se (nevolí) srdce těch, kdož nevěří v život budoucí: a když zmíněna jsou jména božstev vedle něho, hle, radostí jsou naplněni. |
| قُلِ اللَّهُمَّ فَاطِرَ السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ عَالِمَ الْغَيْبِ وَالشَّهَادَةِ أَنْتَ تَحْكُمُ بَيْنَ عِبَادِكَ فِي مَا كَانُوا فِيهِ يَخْتَلِفُونَ {٤٦} |
46. Rci: „Velký Bože, Stvořiteli nebes i země, jenž znáš věci skryté a zřejmé: ty rozsoudíš mezi služebníky svými ohledně toho, v čem rozcházeli se (míněním)!“ |
| وَلَوْ أَنَّ لِلَّذِينَ ظَلَمُوا مَا فِي الْأَرْضِ جَمِيعًا وَمِثْلَهُ مَعَهُ لَافْتَدَوْا بِهِ مِنْ سُوءِ الْعَذَابِ يَوْمَ الْقِيَامَةِ ۚ وَبَدَا لَهُمْ مِنَ اللَّهِ مَا لَمْ يَكُونُوا يَحْتَسِبُونَ {٤٧} |
47. A kdyby nepravostným patřilo vše, což na zemi jest, vesměs, a ještě jednou tolik k tomu, rádi by vykoupili se tím od útrap trestu v den zmrtvýchvstání, když zjeví se jim od Boha to, nač nebyli počítali. |
| وَبَدَا لَهُمْ سَيِّئَاتُ مَا كَسَبُوا وَحَاقَ بِهِمْ مَا كَانُوا بِهِ يَسْتَهْزِئُونَ {٤٨} |
48. A zjeví se jim špatnosti toho, co si vydobyli, a obklopí je to, z čeho si byli šašky tropili. |
| فَإِذَا مَسَّ الْإِنْسَانَ ضُرٌّ دَعَانَا ثُمَّ إِذَا خَوَّلْنَاهُ نِعْمَةً مِنَّا قَالَ إِنَّمَا أُوتِيتُهُ عَلَىٰ عِلْمٍ ۚ بَلْ هِيَ فِتْنَةٌ وَلَٰكِنَّ أَكْثَرَهُمْ لَا يَعْلَمُونَ {٤٩} |
49. Když protivenství dotkne se člověka, volá k nám (o pomoc): poté pak, když zahrnuli jsme jej dobrodiním svým, říká: „Bylo mi dáno jen následkem mého vědění.“ Nikoliv, byla to pouze zkouška, však většina jich si toho není vědoma! |
| قَدْ قَالَهَا الَّذِينَ مِنْ قَبْلِهِمْ فَمَا أَغْنَىٰ عَنْهُمْ مَا كَانُوا يَكْسِبُونَ {٥٠} |
50. Tak právě říkali ti, kdož byli před nimi, a co prospělo jim to, co si vydobyli? |
| فَأَصَابَهُمْ سَيِّئَاتُ مَا كَسَبُوا ۚ وَالَّذِينَ ظَلَمُوا مِنْ هَٰؤُلَاءِ سَيُصِيبُهُمْ سَيِّئَاتُ مَا كَسَبُوا وَمَا هُمْ بِمُعْجِزِينَ {٥١} |
51. A postiženi byli špatnostmi toho, co si vydobyli: a ty, kdož nepravostni jsou z těchto, též postihnou špatnosti toho, co si vydobyli, aniž by to mohli znemožniti. |
| أَوَلَمْ يَعْلَمُوا أَنَّ اللَّهَ يَبْسُطُ الرِّزْقَ لِمَنْ يَشَاءُ وَيَقْدِرُ ۚ إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَآيَاتٍ لِقَوْمٍ يُؤْمِنُونَ {٥٢} |
52. Což nevědí, že Bůh hojně rozdává dary své, komu chce, aneb odměřuje je? Zajisté v tomto znamení jsou lidu věřícímu. |
| قُلْ يَا عِبَادِيَ الَّذِينَ أَسْرَفُوا عَلَىٰ أَنْفُسِهِمْ لَا تَقْنَطُوا مِنْ رَحْمَةِ اللَّهِ ۚ إِنَّ اللَّهَ يَغْفِرُ الذُّنُوبَ جَمِيعًا ۚ إِنَّهُ هُوَ الْغَفُورُ الرَّحِيمُ {٥٣} |
53. Rci: „Ó služebníci moji, kdož výstředné chovali jste se proti sobě samým, nezoufejte ohledně milosrdenství božího: Bůh zajisté odpouští viny veškeré, neb on odpouštějící jest a slitovný. |
| وَأَنِيبُوا إِلَىٰ رَبِّكُمْ وَأَسْلِمُوا لَهُ مِنْ قَبْلِ أَنْ يَأْتِيَكُمُ الْعَذَابُ ثُمَّ لَا تُنْصَرُونَ {٥٤} |
54. I obraťte se kajícně k Bohu a odevzdejte se do vůle jeho, dříve než přijde vám trest: pak již nebude vám pomoženo! |
| وَاتَّبِعُوا أَحْسَنَ مَا أُنْزِلَ إِلَيْكُمْ مِنْ رَبِّكُمْ مِنْ قَبْلِ أَنْ يَأْتِيَكُمُ الْعَذَابُ بَغْتَةً وَأَنْتُمْ لَا تَشْعُرُونَ {٥٥} |
55. A následujte to nejlepší, co sesláno vám bylo od Pána vašeho, dříve než přijde na vás trest z nenadání, aniž byste toho tušili. |
| أَنْ تَقُولَ نَفْسٌ يَا حَسْرَتَا عَلَىٰ مَا فَرَّطْتُ فِي جَنْبِ اللَّهِ وَإِنْ كُنْتُ لَمِنَ السَّاخِرِينَ {٥٦} |
56. Aby nemohla říci duše: ‚Běda mi za to, co opomenul jsem (v povinnosti) vůči Bohu a že byl jsem z vysměvačných!‘ |
| أَوْ تَقُولَ لَوْ أَنَّ اللَّهَ هَدَانِي لَكُنْتُ مِنَ الْمُتَّقِينَ {٥٧} |
57. Aneb říci: ‚Kdyby Bůh byl mne uvedl (na pravou cestu), byl bych patřil k bohabojným.‘“ |
| أَوْ تَقُولَ حِينَ تَرَى الْعَذَابَ لَوْ أَنَّ لِي كَرَّةً فَأَكُونَ مِنَ الْمُحْسِنِينَ {٥٨} |
58. Aneb říci, když spatří trest: „Kdyby bylo mi návratu (na zemi), byl bych z těch, kdož dobře činí.“ |
| بَلَىٰ قَدْ جَاءَتْكَ آيَاتِي فَكَذَّبْتَ بِهَا وَاسْتَكْبَرْتَ وَكُنْتَ مِنَ الْكَافِرِينَ {٥٩} |
59. „Ano! Již byla přišla ti znamení má a vylhanými nazval´s je a pyšným byl´s a z nevěřících!“ |
| وَيَوْمَ الْقِيَامَةِ تَرَى الَّذِينَ كَذَبُوا عَلَى اللَّهِ وُجُوهُهُمْ مُسْوَدَّةٌ ۚ أَلَيْسَ فِي جَهَنَّمَ مَثْوًى لِلْمُتَكَبِّرِينَ {٦٠} |
60. A v den zmrtvýchvstání spatříš ty, kdož lhali o Bohu, s tvářemi zčernalými: zdaž nebude v pekle příbytek hrdopýšků? |
| وَيُنَجِّي اللَّهُ الَّذِينَ اتَّقَوْا بِمَفَازَتِهِمْ لَا يَمَسُّهُمُ السُّوءُ وَلَا هُمْ يَحْزَنُونَ {٦١} |
61. Zachrání pak Bůh ty, kdož báli se jej, v místě bezpečném: nedotkne se jich zlo, aniž budou zarmouceni. |
| اللَّهُ خَالِقُ كُلِّ شَيْءٍ ۖ وَهُوَ عَلَىٰ كُلِّ شَيْءٍ وَكِيلٌ {٦٢} |
62. Bůh Stvořitelem jest všeho a on nade vším má poručenství; |
| لَهُ مَقَالِيدُ السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ ۗ وَالَّذِينَ كَفَرُوا بِآيَاتِ اللَّهِ أُولَٰئِكَ هُمُ الْخَاسِرُونَ {٦٣} |
63. jemu patří klíče nebes a země; a ti, kdož nevěří ve znamení jeho, dojista záhubě propadnou. |
| قُلْ أَفَغَيْرَ اللَّهِ تَأْمُرُونِّي أَعْبُدُ أَيُّهَا الْجَاهِلُونَ {٦٤} |
64. Rci: „Zdaž co jiného, než Boha budete nakazovati mi, abych uctíval, ó nevědomci"„ |
| وَلَقَدْ أُوحِيَ إِلَيْكَ وَإِلَى الَّذِينَ مِنْ قَبْلِكَ لَئِنْ أَشْرَكْتَ لَيَحْبَطَنَّ عَمَلُكَ وَلَتَكُونَنَّ مِنَ الْخَاسِرِينَ {٦٥} |
65. Vždyť již vnuknuto bylo tobě i těm, kdož před tebou byli, že spolčoval-li bys co s Bohem, niveč uvedeno bylo by dílo tvé a ty dojista byl bys z těch, kdož záhubě propadli. |
| بَلِ اللَّهَ فَاعْبُدْ وَكُنْ مِنَ الشَّاكِرِينَ {٦٦} |
66. Naopak: Boha jen uctívej a buď jedním z vděčných! |
| وَمَا قَدَرُوا اللَّهَ حَقَّ قَدْرِهِ وَالْأَرْضُ جَمِيعًا قَبْضَتُهُ يَوْمَ الْقِيَامَةِ وَالسَّمَاوَاتُ مَطْوِيَّاتٌ بِيَمِينِهِ ۚ سُبْحَانَهُ وَتَعَالَىٰ عَمَّا يُشْرِكُونَ {٦٧} |
67. Neoceňují Boha dle pravé ceny jeho, ač země celičká bude hrstí hlíny v ruce jeho v den zmrtvýchvstání a nebesa stočena budou v pravici jeho. Chválen budiž a vysoko povýšen nad to, co spolčujete s ním! |
| وَنُفِخَ فِي الصُّورِ فَصَعِقَ مَنْ فِي السَّمَاوَاتِ وَمَنْ فِي الْأَرْضِ إِلَّا مَنْ شَاءَ اللَّهُ ۖ ثُمَّ نُفِخَ فِيهِ أُخْرَىٰ فَإِذَا هُمْ قِيَامٌ يَنْظُرُونَ {٦٨} |
68. A zatroubeno bude na roh i zemře vše, což na nebi jest a na zemi, vyjma toho, co bude chtít Bůh: pak zatroubeno bude po druhé a hle, (všichni) vstanou, (kolkolem) se rozhlížejíce. |
| وَأَشْرَقَتِ الْأَرْضُ بِنُورِ رَبِّهَا وَوُضِعَ الْكِتَابُ وَجِيءَ بِالنَّبِيِّينَ وَالشُّهَدَاءِ وَقُضِيَ بَيْنَهُمْ بِالْحَقِّ وَهُمْ لَا يُظْلَمُونَ {٦٩} |
69. A zazáří země světlem Pána svého, a vyložena bude Kniha (věčná) a předvedeni budou proroci a svědkové: rozsouzeno pak bude mezi nimi dle pravdy, a nikomu nebude ukřivděno. |
| وَوُفِّيَتْ كُلُّ نَفْسٍ مَا عَمِلَتْ وَهُوَ أَعْلَمُ بِمَا يَفْعَلُونَ {٧٠} |
70. A odměněna bude každá duše dle skutků svých: Bůh pak nejlépe ví, co kdo činí. |
| وَسِيقَ الَّذِينَ كَفَرُوا إِلَىٰ جَهَنَّمَ زُمَرًا ۖ حَتَّىٰ إِذَا جَاءُوهَا فُتِحَتْ أَبْوَابُهَا وَقَالَ لَهُمْ خَزَنَتُهَا أَلَمْ يَأْتِكُمْ رُسُلٌ مِنْكُمْ يَتْلُونَ عَلَيْكُمْ آيَاتِ رَبِّكُمْ وَيُنْذِرُونَكُمْ لِقَاءَ يَوْمِكُمْ هَٰذَا ۚ قَالُوا بَلَىٰ وَلَٰكِنْ حَقَّتْ كَلِمَةُ الْعَذَابِ عَلَى الْكَافِرِينَ {٧١} |
71. A hnáni budou ti, kdož neuvěřili, k peklu ve SBORECH : když dojdou k němu, otevřeny budou brány jeho a řeknou jim strážci jeho: „Což nepřišli k vám proroci ze středu vašeho, předčítajíce vám znamení Pána vašeho a varujíce vás před setkáním (s ním) v tento den váš?“ Řeknou: „Ano.“ Ale tu již pronešen bude ortel nad nevěřícími. |
| قِيلَ ادْخُلُوا أَبْوَابَ جَهَنَّمَ خَالِدِينَ فِيهَا ۖ فَبِئْسَ مَثْوَى الْمُتَكَبِّرِينَ {٧٢} |
72. I řečeno bude (jim): „Vstupte do bran pekla, v němž (přebývati) budete věčně!“ Jak špatné bude přebývání hrdopýšků! |
| وَسِيقَ الَّذِينَ اتَّقَوْا رَبَّهُمْ إِلَى الْجَنَّةِ زُمَرًا ۖ حَتَّىٰ إِذَا جَاءُوهَا وَفُتِحَتْ أَبْوَابُهَا وَقَالَ لَهُمْ خَزَنَتُهَا سَلَامٌ عَلَيْكُمْ طِبْتُمْ فَادْخُلُوهَا خَالِدِينَ {٧٣} |
73. A hnáni budou ti, kdož báli se Pána svého, k zahradě (ráje) ve SBORECH: a když dojdou k ní, a otevřeny jsou brány její, řeknou jim strážci její: „Pokoj budiž s vámi! Dobrými jste byli: pročež vstupte do ní (k přebývání) věčnému:“ |
| وَقَالُوا الْحَمْدُ لِلَّهِ الَّذِي صَدَقَنَا وَعْدَهُ وَأَوْرَثَنَا الْأَرْضَ نَتَبَوَّأُ مِنَ الْجَنَّةِ حَيْثُ نَشَاءُ ۖ فَنِعْمَ أَجْرُ الْعَامِلِينَ {٧٤} |
74. I řeknou: „Chvála Bohu, jenž v pravdě dodržel nám slib svůj a dal dědictvím nám zemi; nyní pak obývati můžeme v zahradě (ráje), kdekoliv bychom chtěli. Jak krásná jest odměna (dobře) pracujících! |
| وَتَرَى الْمَلَائِكَةَ حَافِّينَ مِنْ حَوْلِ الْعَرْشِ يُسَبِّحُونَ بِحَمْدِ رَبِّهِمْ ۖ وَقُضِيَ بَيْنَهُمْ بِالْحَقِّ وَقِيلَ الْحَمْدُ لِلَّهِ رَبِّ الْعَالَمِينَ {٧٥} |
75. A spatříš anděly, kroužící kol trůnu božího, vyvyšující Pána svého ve chvále jeho; a rozsouzeno bude mezi nimi dle pravdy, a řečeno bude: „Chvála Bohu, Pánu veškerenstva!“ |
|
