 |
| حم {١} |
1. Há. Mím. |
| تَنْزِيلُ الْكِتَابِ مِنَ اللَّهِ الْعَزِيزِ الْحَكِيمِ {٢} |
2. Seslání Knihy od Boha, Mocného, Moudrého! |
| إِنَّ فِي السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ لَآيَاتٍ لِلْمُؤْمِنِينَ {٣} |
3. Zajisté v nebi a v zemi znamení jsou věřícím; |
| وَفِي خَلْقِكُمْ وَمَا يَبُثُّ مِنْ دَابَّةٍ آيَاتٌ لِقَوْمٍ يُوقِنُونَ {٤} |
4. jakož i ve stvoření vás a v živočiších rozptýlených po zemi, znamení jsou lidu víry pevné; |
| وَاخْتِلَافِ اللَّيْلِ وَالنَّهَارِ وَمَا أَنْزَلَ اللَّهُ مِنَ السَّمَاءِ مِنْ رِزْقٍ فَأَحْيَا بِهِ الْأَرْضَ بَعْدَ مَوْتِهَا وَتَصْرِيفِ الرِّيَاحِ آيَاتٌ لِقَوْمٍ يَعْقِلُونَ {٥} |
5. a ve střídaní noci se dnem, a v tom, co Bůh seslal s nebe výživou, jíž oživuje zemi zmrtvělou; a v přeměně větrů, znamení jsou lidu chápavému. |
| تِلْكَ آيَاتُ اللَّهِ نَتْلُوهَا عَلَيْكَ بِالْحَقِّ ۖ فَبِأَيِّ حَدِيثٍ بَعْدَ اللَّهِ وَآيَاتِهِ يُؤْمِنُونَ {٦} |
6. Tato jsou znamení boží, jež předčítáme ti v opravdovosti: a v jakou rozpravu uvěří (tito lidé) po (zamítnutí) Boha a znamení jeho? |
| وَيْلٌ لِكُلِّ أَفَّاكٍ أَثِيمٍ {٧} |
7. Běda každému (velkému) lháři hříšnému, |
| يَسْمَعُ آيَاتِ اللَّهِ تُتْلَىٰ عَلَيْهِ ثُمَّ يُصِرُّ مُسْتَكْبِرًا كَأَنْ لَمْ يَسْمَعْهَا ۖ فَبَشِّرْهُ بِعَذَابٍ أَلِيمٍ {٨} |
8. jenž naslouchá znamením božím, ana předčítána jsou mu, a pak setrvává v pýše své, jako by jich neslyšel: tomuto věstiž trest bolestný! |
| وَإِذَا عَلِمَ مِنْ آيَاتِنَا شَيْئًا اتَّخَذَهَا هُزُوًا ۚ أُولَٰئِكَ لَهُمْ عَذَابٌ مُهِينٌ {٩} |
9. A naučil-li se čemu ze znamení našich, tropí si z nich šprým: těmto všem (schystán) jest trest potupný! |
| مِنْ وَرَائِهِمْ جَهَنَّمُ ۖ وَلَا يُغْنِي عَنْهُمْ مَا كَسَبُوا شَيْئًا وَلَا مَا اتَّخَذُوا مِنْ دُونِ اللَّهِ أَوْلِيَاءَ ۖ وَلَهُمْ عَذَابٌ عَظِيمٌ {١٠} |
10. S zadu jich bude peklo: a neprospěje jim pranic to, čeho si byli dobyli, aniž ti, jež brali si za ochránce vedle Boha; jim (schystán) jest trest velký! |
| هَٰذَا هُدًى ۖ وَالَّذِينَ كَفَرُوا بِآيَاتِ رَبِّهِمْ لَهُمْ عَذَابٌ مِنْ رِجْزٍ أَلِيمٌ {١١} |
11. Toto jest (pravé) Vedení; a těm, kdož neuvěřili ve znamení Pána svého, (schystán) jest trest útrap bolestných. |
| اللَّهُ الَّذِي سَخَّرَ لَكُمُ الْبَحْرَ لِتَجْرِيَ الْفُلْكُ فِيهِ بِأَمْرِهِ وَلِتَبْتَغُوا مِنْ فَضْلِهِ وَلَعَلَّكُمْ تَشْكُرُونَ {١٢} |
12. Bůh to byl, jenž podrobil vám moře, aby lodi pluly po něm dle rozkazu jeho, a abyste snažili se dosíci (tak) podílu z milosti, jeho: a abyste snad byli vděčni. |
| وَسَخَّرَ لَكُمْ مَا فِي السَّمَاوَاتِ وَمَا فِي الْأَرْضِ جَمِيعًا مِنْهُ ۚ إِنَّ فِي ذَٰلِكَ لَآيَاتٍ لِقَوْمٍ يَتَفَكَّرُونَ {١٣} |
13. A podrobil vám, což na nebi jest i na zemi: vše to jest od něho. Zajisté pak v tomto (všem) znamení jsou lidu přemýšlivému. |
| قُلْ لِلَّذِينَ آمَنُوا يَغْفِرُوا لِلَّذِينَ لَا يَرْجُونَ أَيَّامَ اللَّهِ لِيَجْزِيَ قَوْمًا بِمَا كَانُوا يَكْسِبُونَ {١٤} |
14. Rci těm, kdož uvěřili, aby odpustili těm, kteří nedoufají ve dny boží, jež stanovil, aby odměnil lid dle konání jejich. |
| مَنْ عَمِلَ صَالِحًا فَلِنَفْسِهِ ۖ وَمَنْ أَسَاءَ فَعَلَيْهَا ۖ ثُمَّ إِلَىٰ رَبِّكُمْ تُرْجَعُونَ {١٥} |
15. Kdožkoli pak koná dobro, koná je ve svůj vlastní prospěch; a kdožkoli koná zlo, koná je proti sobě samému. Pak k Pánu svému navráceni budete. |
| وَلَقَدْ آتَيْنَا بَنِي إِسْرَائِيلَ الْكِتَابَ وَالْحُكْمَ وَالنُّبُوَّةَ وَرَزَقْنَاهُمْ مِنَ الطَّيِّبَاتِ وَفَضَّلْنَاهُمْ عَلَى الْعَالَمِينَ {١٦} |
16. Kdysi již dali jsme synům Israele Knihu a soudnost, a proroctví: a výživou dali jsme jim věci dobré, a vyznamenali je nad lidstvo veškeré. |
| وَآتَيْنَاهُمْ بَيِّنَاتٍ مِنَ الْأَمْرِ ۖ فَمَا اخْتَلَفُوا إِلَّا مِنْ بَعْدِ مَا جَاءَهُمُ الْعِلْمُ بَغْيًا بَيْنَهُمْ ۚ إِنَّ رَبَّكَ يَقْضِي بَيْنَهُمْ يَوْمَ الْقِيَامَةِ فِيمَا كَانُوا فِيهِ يَخْتَلِفُونَ {١٧} |
17. A dali jsme jim jasné důkazy pro (naše) nařízení: a rozešli se (v mínění o nich) pouze poté, když přišlo jim vědění, ze vzájemné svévole. Zajisté pak Pán tvůj rozsoudí mezi nimi v den zmrtvýchvstání ohledně toho, v čem rozcházeli se. |
| ثُمَّ جَعَلْنَاكَ عَلَىٰ شَرِيعَةٍ مِنَ الْأَمْرِ فَاتَّبِعْهَا وَلَا تَتَّبِعْ أَهْوَاءَ الَّذِينَ لَا يَعْلَمُونَ {١٨} |
18. Poté pak ustanovili jsme tebe nad zákonem ohledně nařízení našich: i následuj jej a nenásleduj choutek těch, kdož nevědí. |
| إِنَّهُمْ لَنْ يُغْنُوا عَنْكَ مِنَ اللَّهِ شَيْئًا ۚ وَإِنَّ الظَّالِمِينَ بَعْضُهُمْ أَوْلِيَاءُ بَعْضٍ ۖ وَاللَّهُ وَلِيُّ الْمُتَّقِينَ {١٩} |
19. Neb oni zajisté neprospějí ti pranic proti Bohu: zajisté nepravostní jsou navzájem si ochránci, však Bůh ochráncem jest bohabojných. |
| هَٰذَا بَصَائِرُ لِلنَّاسِ وَهُدًى وَرَحْمَةٌ لِقَوْمٍ يُوقِنُونَ {٢٠} |
20. Tato (Kniha) jest prohlédnutím lidstvu a (pravým) vedením a milosrdenstvím lidu pevně věřícímu. |
| أَمْ حَسِبَ الَّذِينَ اجْتَرَحُوا السَّيِّئَاتِ أَنْ نَجْعَلَهُمْ كَالَّذِينَ آمَنُوا وَعَمِلُوا الصَّالِحَاتِ سَوَاءً مَحْيَاهُمْ وَمَمَاتُهُمْ ۚ سَاءَ مَا يَحْكُمُونَ {٢١} |
21. Či domnívají se ti, kdož pášou špatnosti, že učiníme je rovnými těm, kteří uvěřili a konají dobré skutky, takže stejné bude jich žití a jich umírání? Jak špatně usuzují! |
| وَخَلَقَ اللَّهُ السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضَ بِالْحَقِّ وَلِتُجْزَىٰ كُلُّ نَفْسٍ بِمَا كَسَبَتْ وَهُمْ لَا يُظْلَمُونَ {٢٢} |
22. Stvořilť pak Bůh nebesa i zemi v pravdě; aby odměniti mohl každou duši po zásluze její: a nebude jim ukřivděno. |
| أَفَرَأَيْتَ مَنِ اتَّخَذَ إِلَٰهَهُ هَوَاهُ وَأَضَلَّهُ اللَّهُ عَلَىٰ عِلْمٍ وَخَتَمَ عَلَىٰ سَمْعِهِ وَقَلْبِهِ وَجَعَلَ عَلَىٰ بَصَرِهِ غِشَاوَةً فَمَنْ يَهْدِيهِ مِنْ بَعْدِ اللَّهِ ۚ أَفَلَا تَذَكَّرُونَ {٢٣} |
23. Co míníš? Ten, kdo vzal si za Boha choutku svou, a jejž Bůh zavedl vědomě, a pečeť vložil na sluch jeho a srdce jeho, a zastřel zrak jeho clonou — kdo uvede jej (na cestu pravou) poté, když Bůh (byl zavedl jej)? Což nebudete toho pamětlivi? |
| وَقَالُوا مَا هِيَ إِلَّا حَيَاتُنَا الدُّنْيَا نَمُوتُ وَنَحْيَا وَمَا يُهْلِكُنَا إِلَّا الدَّهْرُ ۚ وَمَا لَهُمْ بِذَٰلِكَ مِنْ عِلْمٍ ۖ إِنْ هُمْ إِلَّا يَظُنُّونَ {٢٤} |
24. A říkají: „Není nám jiného života, vyjma života našeho pozemského; umíráme a žijeme a pouze čas hubí nás.“ Však nemají o tom nijakého vědění: pouze tak domnívají se. |
| وَإِذَا تُتْلَىٰ عَلَيْهِمْ آيَاتُنَا بَيِّنَاتٍ مَا كَانَ حُجَّتَهُمْ إِلَّا أَنْ قَالُوا ائْتُوا بِآبَائِنَا إِنْ كُنْتُمْ صَادِقِينَ {٢٥} |
25. A když předčítána jsou jim znamení naše jasná, jediný důvod jejich (proti nim) jest, že říkají: „Přiveďte nám sem tedy (zemřelé) předky naše, jste-li pravdomluvnými!“ |
| قُلِ اللَّهُ يُحْيِيكُمْ ثُمَّ يُمِيتُكُمْ ثُمَّ يَجْمَعُكُمْ إِلَىٰ يَوْمِ الْقِيَامَةِ لَا رَيْبَ فِيهِ وَلَٰكِنَّ أَكْثَرَ النَّاسِ لَا يَعْلَمُونَ {٢٦} |
26. Rci: „Bůh vzbouzí vás k životu, pak dá vám zemříti: a pak shromáždí vás ke dni zmrtvýchvstání, o němž není pochybnosti; však většina lidí není si toho vědoma. |
| وَلِلَّهِ مُلْكُ السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ ۚ وَيَوْمَ تَقُومُ السَّاعَةُ يَوْمَئِذٍ يَخْسَرُ الْمُبْطِلُونَ {٢٧} |
27. Bohu přináleží panství nebes a země: a v den, kdy nadejde hodina (soudu), v den onen záhubě propadnou ti, kdož (pravdu) popírají.“ |
| وَتَرَىٰ كُلَّ أُمَّةٍ جَاثِيَةً ۚ كُلُّ أُمَّةٍ تُدْعَىٰ إِلَىٰ كِتَابِهَا الْيَوْمَ تُجْزَوْنَ مَا كُنْتُمْ تَعْمَلُونَ {٢٨} |
28. A spatříš všechny národy KLEČÍCÍ; každý národ zavolán bude ke Knize své: v den ten odměněni budete dle skutků svých. |
| هَٰذَا كِتَابُنَا يَنْطِقُ عَلَيْكُمْ بِالْحَقِّ ۚ إِنَّا كُنَّا نَسْتَنْسِخُ مَا كُنْتُمْ تَعْمَلُونَ {٢٩} |
29. Tato Kniha naše vyjadřuje se o vás dle pravdy, neb my zanášeli jsme v ní vše, což konali jste. |
| فَأَمَّا الَّذِينَ آمَنُوا وَعَمِلُوا الصَّالِحَاتِ فَيُدْخِلُهُمْ رَبُّهُمْ فِي رَحْمَتِهِ ۚ ذَٰلِكَ هُوَ الْفَوْزُ الْمُبِينُ {٣٠} |
30. A pokud se týče těch, kdož uvěřili a konali dobré skutky, uvede je Pán jejich v milosrdenství své: toť blaženost bude zjevná. |
| وَأَمَّا الَّذِينَ كَفَرُوا أَفَلَمْ تَكُنْ آيَاتِي تُتْلَىٰ عَلَيْكُمْ فَاسْتَكْبَرْتُمْ وَكُنْتُمْ قَوْمًا مُجْرِمِينَ {٣١} |
31. A pokud se týče těch, kdož neuvěřili, (řekne se jim): „Což nebyla vám předčítána znamení naše? Však pyšně chovali jste se a byli jste lidem Provinilým! |
| وَإِذَا قِيلَ إِنَّ وَعْدَ اللَّهِ حَقٌّ وَالسَّاعَةُ لَا رَيْبَ فِيهَا قُلْتُمْ مَا نَدْرِي مَا السَّاعَةُ إِنْ نَظُنُّ إِلَّا ظَنًّا وَمَا نَحْنُ بِمُسْتَيْقِنِينَ {٣٢} |
32. A když řeklo se (vám): ‚Slib boží pravdivý jest: a není pochybnosti o hodině (soudu),‘ říkali jste: ‚Nevíme co hodina (soudu) jest: máme ji za pouhou domněnku a nejsme o ní nijak ujištěni.‘“ |
| وَبَدَا لَهُمْ سَيِّئَاتُ مَا عَمِلُوا وَحَاقَ بِهِمْ مَا كَانُوا بِهِ يَسْتَهْزِئُونَ {٣٣} |
33. Tehdy zjeví se jim špatnost skutků jejich a obklopí je to, čemu se byli posmívali. |
| وَقِيلَ الْيَوْمَ نَنْسَاكُمْ كَمَا نَسِيتُمْ لِقَاءَ يَوْمِكُمْ هَٰذَا وَمَأْوَاكُمُ النَّارُ وَمَا لَكُمْ مِنْ نَاصِرِينَ {٣٤} |
34. A bude řečeno (jim), „Dnes zapomeneme na vás, jakož i vy zapomněli jste na setkání se (s námi) v den tento: a obydlím vašim bude oheň a nebude vám pomocníků. |
| ذَٰلِكُمْ بِأَنَّكُمُ اتَّخَذْتُمْ آيَاتِ اللَّهِ هُزُوًا وَغَرَّتْكُمُ الْحَيَاةُ الدُّنْيَا ۚ فَالْيَوْمَ لَا يُخْرَجُونَ مِنْهَا وَلَا هُمْ يُسْتَعْتَبُونَ {٣٥} |
35. To za to, že za žert měli jste znamení boží a že zmámil vás život pozemský.“ Pročež v den ten nebudou již vyvedeni z ohně a nebude popřáno jim prominutí. |
| فَلِلَّهِ الْحَمْدُ رَبِّ السَّمَاوَاتِ وَرَبِّ الْأَرْضِ رَبِّ الْعَالَمِينَ {٣٦} |
36. Bohu tedy budiž chvála, Pánu nebes a Pánu země, Pánu veškerenstva! |
| وَلَهُ الْكِبْرِيَاءُ فِي السَّمَاوَاتِ وَالْأَرْضِ ۖ وَهُوَ الْعَزِيزُ الْحَكِيمُ {٣٧} |
37. Jemuť přináleží velikost na nebi a na zemi a on mocný jest, moudrý. |
|
