سورةالنجم {٥٣} 53. AN-NAJM
وَالنَّجْمِ إِذَا هَوَىٰ {١} 1. Při HVĚZDĚ mizící!
مَا ضَلَّ صَاحِبُكُمْ وَمَا غَوَىٰ {٢} 2. Není druh váš v bludu, aniž byl zváben:
وَمَا يَنْطِقُ عَنِ الْهَوَىٰ {٣} 3. aniž mluví dle choutky své!
إِنْ هُوَ إِلَّا وَحْيٌ يُوحَىٰ {٤} 4. (Korán) jest pouze vnuknutí mu vnuknuté,
عَلَّمَهُ شَدِيدُ الْقُوَىٰ {٥} 5. jemuž naučil jej silou přemocný,
ذُو مِرَّةٍ فَاسْتَوَىٰ {٦} 6. statnosti plný: onť v výši vznášel se,
وَهُوَ بِالْأُفُقِ الْأَعْلَىٰ {٧} 7. v obzoru nejvyšším:
ثُمَّ دَنَا فَتَدَلَّىٰ {٨} 8. pak níže snesl se a přiblížil,
فَكَانَ قَابَ قَوْسَيْنِ أَوْ أَدْنَىٰ {٩} 9. na dosah luků dvou, neb blíže snad:
فَأَوْحَىٰ إِلَىٰ عَبْدِهِ مَا أَوْحَىٰ {١٠} 10. a vnuknul služebníku Jeho, co vnuknul mu.
مَا كَذَبَ الْفُؤَادُ مَا رَأَىٰ {١١} 11. Mysl pak nelhala ohledně toho, co byl viděl.
أَفَتُمَارُونَهُ عَلَىٰ مَا يَرَىٰ {١٢} 12. Zdaž pochybnosti vyjádříte ohledně toho, co byl viděl?
وَلَقَدْ رَآهُ نَزْلَةً أُخْرَىٰ {١٣} 13. Vždyť viděl jej již při sestoupení jiném,
عِنْدَ سِدْرَةِ الْمُنْتَهَىٰ {١٤} 14. u sidru, konec značícího,
عِنْدَهَا جَنَّةُ الْمَأْوَىٰ {١٥} 15. ráje příbytku (věčného).
إِذْ يَغْشَى السِّدْرَةَ مَا يَغْشَىٰ {١٦} 16. Strom když pak krylo to, co krylo jej,
مَا زَاغَ الْبَصَرُ وَمَا طَغَىٰ {١٧} 17. nevzdálil se zrak, (od něho), aniž zbloudil:
لَقَدْ رَأَىٰ مِنْ آيَاتِ رَبِّهِ الْكُبْرَىٰ {١٨} 18. a viděl tehdy ze znamení Pána svého to největší.
أَفَرَأَيْتُمُ اللَّاتَ وَالْعُزَّىٰ {١٩} 19. Co míníte o Allát a Al-´Uzzá
وَمَنَاةَ الثَّالِثَةَ الْأُخْرَىٰ {٢٠} 20. a Manát, té třetí další?
أَلَكُمُ الذَّكَرُ وَلَهُ الْأُنْثَىٰ {٢١} 21. Vy že syny měli byste, On pak dcery?
تِلْكَ إِذًا قِسْمَةٌ ضِيزَىٰ {٢٢} 22. Rozdělení také by bylo nesprávné!
إِنْ هِيَ إِلَّا أَسْمَاءٌ سَمَّيْتُمُوهَا أَنْتُمْ وَآبَاؤُكُمْ مَا أَنْزَلَ اللَّهُ بِهَا مِنْ سُلْطَانٍ ۚ إِنْ يَتَّبِعُونَ إِلَّا الظَّنَّ وَمَا تَهْوَى الْأَنْفُسُ ۖ وَلَقَدْ جَاءَهُمْ مِنْ رَبِّهِمُ الْهُدَىٰ {٢٣} 23. Ony jsou jména jen, jimiž nazvali jste (je) vy a otcové vaši: neseslal Bůh ohledně jich zmocnění! Následují pouze domněnky a vlastní choutky své, ač přišlo jim od Pána jejich (správné) Vedení.
أَمْ لِلْإِنْسَانِ مَا تَمَنَّىٰ {٢٤} 24. Či má člověk míti (vše), co přeje si?
فَلِلَّهِ الْآخِرَةُ وَالْأُولَىٰ {٢٥} 25. Bohu pak patří život budoucí i přítomný:
وَكَمْ مِنْ مَلَكٍ فِي السَّمَاوَاتِ لَا تُغْنِي شَفَاعَتُهُمْ شَيْئًا إِلَّا مِنْ بَعْدِ أَنْ يَأْذَنَ اللَّهُ لِمَنْ يَشَاءُ وَيَرْضَىٰ {٢٦} 26. a kolik andělů jest v nebesích, jichž neprospěje pranic přímluva, leda poté, když dovolil byl Bůh, komu byl chtěl, a zlíbilo se mu!
إِنَّ الَّذِينَ لَا يُؤْمِنُونَ بِالْآخِرَةِ لَيُسَمُّونَ الْمَلَائِكَةَ تَسْمِيَةَ الْأُنْثَىٰ {٢٧} 27. Zajisté ti, kdož nevěří v život budoucí, jmenují anděly pojmenováními žen:
وَمَا لَهُمْ بِهِ مِنْ عِلْمٍ ۖ إِنْ يَتَّبِعُونَ إِلَّا الظَّنَّ ۖ وَإِنَّ الظَّنَّ لَا يُغْنِي مِنَ الْحَقِّ شَيْئًا {٢٨} 28. však nemají v tom nijakého vědění, nýbrž následují pouze domněnku: domněnka pak nemá vůči pravdě významu pražádného.
فَأَعْرِضْ عَنْ مَنْ تَوَلَّىٰ عَنْ ذِكْرِنَا وَلَمْ يُرِدْ إِلَّا الْحَيَاةَ الدُّنْيَا {٢٩} 29. Vzdal se tudíž toho, jenž odvrací se od vzpomínání na nás a žádá si pouze života pozemského.
ذَٰلِكَ مَبْلَغُهُمْ مِنَ الْعِلْمِ ۚ إِنَّ رَبَّكَ هُوَ أَعْلَمُ بِمَنْ ضَلَّ عَنْ سَبِيلِهِ وَهُوَ أَعْلَمُ بِمَنِ اهْتَدَىٰ {٣٠} 30. Takový jest dosah jejich vědění; však zajisté Pán tvůj nejlépe ví o tom, kdo zbloudil s cesty Jeho a nejlépe, ví o tom, kdo veden jest (cestou pravou).
وَلِلَّهِ مَا فِي السَّمَاوَاتِ وَمَا فِي الْأَرْضِ لِيَجْزِيَ الَّذِينَ أَسَاءُوا بِمَا عَمِلُوا وَيَجْزِيَ الَّذِينَ أَحْسَنُوا بِالْحُسْنَى {٣١} 31. Bohu pak přináleží vše, což na nebi jest a na zemi, aby odměniti mohl ty, kdož konají špatnosti, dle skutků jejich, a odměnil ty, kdož dobro konali (odměnou) krásnou;
الَّذِينَ يَجْتَنِبُونَ كَبَائِرَ الْإِثْمِ وَالْفَوَاحِشَ إِلَّا اللَّمَمَ ۚ إِنَّ رَبَّكَ وَاسِعُ الْمَغْفِرَةِ ۚ هُوَ أَعْلَمُ بِكُمْ إِذْ أَنْشَأَكُمْ مِنَ الْأَرْضِ وَإِذْ أَنْتُمْ أَجِنَّةٌ فِي بُطُونِ أُمَّهَاتِكُمْ ۖ فَلَا تُزَكُّوا أَنْفُسَكُمْ ۖ هُوَ أَعْلَمُ بِمَنِ اتَّقَىٰ {٣٢} 32. ty, kdož straní se velkých hříchů i smilstev a dopouštějí se jen lehkých přestupků: zajisté Bůh bude (vůči nim) nesmírným v odpouštění. On nejlépe zná vás, když vytvořil vás ze země a když byli jste zárodky v lůnech matek svých; počež nesnažte se, abyste očistili se před ním: onť nejlépe ví, kdo bojí se jej.
أَفَرَأَيْتَ الَّذِي تَوَلَّىٰ {٣٣} 33. Co míníš o tom, jenž odvrací se
وَأَعْطَىٰ قَلِيلًا وَأَكْدَىٰ {٣٤} 34. a dává jen málo a skrblí?
أَعِنْدَهُ عِلْمُ الْغَيْبِ فَهُوَ يَرَىٰ {٣٥} 35. Zdaž (ten) má vědomost o věcech skrytých, takže vidí (je)?
أَمْ لَمْ يُنَبَّأْ بِمَا فِي صُحُفِ مُوسَىٰ {٣٦} 36. Či nebyl zpraven o tom, co na stránkách (knih) jest Mojžíše
وَإِبْرَاهِيمَ الَّذِي وَفَّىٰ {٣٧} 37. i Abrahama, věrného (slovu svému)
أَلَّا تَزِرُ وَازِرَةٌ وِزْرَ أُخْرَىٰ {٣٨} 38. Že nebude obtěžkána duše břemenem duše druhé;
وَأَنْ لَيْسَ لِلْإِنْسَانِ إِلَّا مَا سَعَىٰ {٣٩} 39. a že nepřipadne člověku, leda (výsledek) práce (jeho):
وَأَنَّ سَعْيَهُ سَوْفَ يُرَىٰ {٤٠} 40. a zajisté práce (jeho dobře) bude prohlédnuta;
ثُمَّ يُجْزَاهُ الْجَزَاءَ الْأَوْفَىٰ {٤١} 41. pak odměněn bude odměnou nejvýš přesnou:
وَأَنَّ إِلَىٰ رَبِّكَ الْمُنْتَهَىٰ {٤٢} 42. že u Pána tvého jest konec (věcí všechněch).
وَأَنَّهُ هُوَ أَضْحَكَ وَأَبْكَىٰ {٤٣} 43. Onť zajisté dává lidem smáti se a plakati:
وَأَنَّهُ هُوَ أَمَاتَ وَأَحْيَا {٤٤} 44. onť oživuje a umrtvuje:
وَأَنَّهُ خَلَقَ الزَّوْجَيْنِ الذَّكَرَ وَالْأُنْثَىٰ {٤٥} 45. onť zajisté stvořil dvé pohlaví, mužské a ženské,
مِنْ نُطْفَةٍ إِذَا تُمْنَىٰ {٤٦} 46. ze (semene) kapky vystříknuté;
وَأَنَّ عَلَيْهِ النَّشْأَةَ الْأُخْرَىٰ {٤٧} 47. a že zajisté na něm jest stvoření druhé:
وَأَنَّهُ هُوَ أَغْنَىٰ وَأَقْنَىٰ {٤٨} 48. onť obohacuje a dává získati,
وَأَنَّهُ هُوَ رَبُّ الشِّعْرَىٰ {٤٩} 49. a zajisté jest Pánem Siria.
وَأَنَّهُ أَهْلَكَ عَادًا الْأُولَىٰ {٥٠} 50. Onť zahubil jest kmen ´Ád bývalý;
وَثَمُودَ فَمَا أَبْقَىٰ {٥١} 51. a Tsemúd, nezanechav (žádného);
وَقَوْمَ نُوحٍ مِنْ قَبْلُ ۖ إِنَّهُمْ كَانُوا هُمْ أَظْلَمَ وَأَطْغَىٰ {٥٢} 52. Noemův lid předtím, neb nejvýš nepravostným lidem byli, svévolným;
وَالْمُؤْتَفِكَةَ أَهْوَىٰ {٥٣} 53. a (města) vyvrácená pobořil;
فَغَشَّاهَا مَا غَشَّىٰ {٥٤} 54. a pokrylo je to, co pokrylo je.
فَبِأَيِّ آلَاءِ رَبِّكَ تَتَمَارَىٰ {٥٥} 55. A o kterém dobrodiní Pána svého budeš pochybovati?
هَٰذَا نَذِيرٌ مِنَ النُّذُرِ الْأُولَىٰ {٥٦} 56. Totoť varovatel jest, podobný varovatelům dřívějším!
أَزِفَتِ الْآزِفَةُ {٥٧} 57. Přibližuje se (hodina), jež přibližuje se:
لَيْسَ لَهَا مِنْ دُونِ اللَّهِ كَاشِفَةٌ {٥٨} 58. není nikoho, mimo Boha, jenž mohl by ji odvrátiti.
أَفَمِنْ هَٰذَا الْحَدِيثِ تَعْجَبُونَ {٥٩} 59. Zdaž tomuto rozhovoru divíte se?
وَتَضْحَكُونَ وَلَا تَبْكُونَ {٦٠} 60. A smějete se (jen) a nepláčete?
وَأَنْتُمْ سَامِدُونَ {٦١} 61. A pouze bavíte se?
فَاسْجُدُوا لِلَّهِ وَاعْبُدُوا ۩ {٦٢} 62. Na tvář svou spíš padněte před Bohem a (jej) uctívejte!
Al-Qur'an Today @2006