 |
| سَأَلَ سَائِلٌ بِعَذَابٍ وَاقِعٍ {١} |
1. Žádal žadatel, by náhlý trest |
| لِلْكَافِرِينَ لَيْسَ لَهُ دَافِعٌ {٢} |
2. na nevěřící paď: nikdo (pak) nezbrání |
| مِنَ اللَّهِ ذِي الْمَعَارِجِ {٣} |
3. (seslání) jeho Bohem, Pánem STUPÁTEK: |
| تَعْرُجُ الْمَلَائِكَةُ وَالرُّوحُ إِلَيْهِ فِي يَوْمٍ كَانَ مِقْدَارُهُ خَمْسِينَ أَلْفَ سَنَةٍ {٤} |
4. (po nichž) stoupají andělé a duch vzhůru k němu v průběhu dne, jehož délka jest padesát tisíc let. |
| فَاصْبِرْ صَبْرًا جَمِيلًا {٥} |
5. Pročež vyčkej s trpělivostí krásnou; |
| إِنَّهُمْ يَرَوْنَهُ بَعِيدًا {٦} |
6. oni vidí den onen daleký, |
| وَنَرَاهُ قَرِيبًا {٧} |
7. však my vidíme jej blízkým: |
| يَوْمَ تَكُونُ السَّمَاءُ كَالْمُهْلِ {٨} |
8. v den, kdy nebe bude jak mosaz roztavená, |
| وَتَكُونُ الْجِبَالُ كَالْعِهْنِ {٩} |
9. a hory budou jak vločky vlny (rudé): |
| وَلَا يَسْأَلُ حَمِيمٌ حَمِيمًا {١٠} |
10. kdy nebude dotazovati se přítel vřelý přítele, |
| يُبَصَّرُونَهُمْ ۚ يَوَدُّ الْمُجْرِمُ لَوْ يَفْتَدِي مِنْ عَذَابِ يَوْمِئِذٍ بِبَنِيهِ {١١} |
11. ač hledět budou jeden na druhého. Rád by provinilec v den onen vykoupil se z trestu dětmi svými, |
| وَصَاحِبَتِهِ وَأَخِيهِ {١٢} |
12. a družkou svou, a bratrem svým, |
| وَفَصِيلَتِهِ الَّتِي تُؤْوِيهِ {١٣} |
13. a příbuznými, již chrání ho, |
| وَمَنْ فِي الْأَرْضِ جَمِيعًا ثُمَّ يُنْجِيهِ {١٤} |
14. a obyvateli země všechněmi, kdyby pak spasilo jej to. |
| كَلَّا ۖ إِنَّهَا لَظَىٰ {١٥} |
15. Však nikoliv! Neb výheň, |
| نَزَّاعَةً لِلشَّوَىٰ {١٦} |
16. chopivši (je) za lebku, |
| تَدْعُو مَنْ أَدْبَرَ وَتَوَلَّىٰ {١٧} |
17. zvát bude ty, kdož zády obrátili se a odcházeli, |
| وَجَمَعَ فَأَوْعَىٰ {١٨} |
18. a (statky) hromadili a schraňovali. |
| إِنَّ الْإِنْسَانَ خُلِقَ هَلُوعًا {١٩} |
19. Zajisť člověk stvořen byl prchlým: |
| إِذَا مَسَّهُ الشَّرُّ جَزُوعًا {٢٠} |
20. když zlo dotkne se jej, jest rozčilen; |
| وَإِذَا مَسَّهُ الْخَيْرُ مَنُوعًا {٢١} |
21. a když dobro se jej dotkne, zpupným jest: |
| إِلَّا الْمُصَلِّينَ {٢٢} |
22. vyjma těch, kdož modlí se; |
| الَّذِينَ هُمْ عَلَىٰ صَلَاتِهِمْ دَائِمُونَ {٢٣} |
23. kdož v modlitbě své stálí jsou; |
| وَالَّذِينَ فِي أَمْوَالِهِمْ حَقٌّ مَعْلُومٌ {٢٤} |
24. a v nichž jmění vždy jest podíl určený |
| لِلسَّائِلِ وَالْمَحْرُومِ {٢٥} |
25. pro prosícího a pro odvrženého; |
| وَالَّذِينَ يُصَدِّقُونَ بِيَوْمِ الدِّينِ {٢٦} |
26. a kdož věří v den poslední; |
| وَالَّذِينَ هُمْ مِنْ عَذَابِ رَبِّهِمْ مُشْفِقُونَ {٢٧} |
27. a kdož před trestem Pána svého bázní chvějí se; |
| إِنَّ عَذَابَ رَبِّهِمْ غَيْرُ مَأْمُونٍ {٢٨} |
28. -neb není, kdo před trestem Pána jejich byl by bezpečen — |
| وَالَّذِينَ هُمْ لِفُرُوجِهِمْ حَافِظُونَ {٢٩} |
29. a kdož pohlavní údy své ostříhají, |
| إِلَّا عَلَىٰ أَزْوَاجِهِمْ أَوْ مَا مَلَكَتْ أَيْمَانُهُمْ فَإِنَّهُمْ غَيْرُ مَلُومِينَ {٣٠} |
30. vyjma s manželkami svými a otrokyněmi: (pak) zajisté viny nemají: |
| فَمَنِ ابْتَغَىٰ وَرَاءَ ذَٰلِكَ فَأُولَٰئِكَ هُمُ الْعَادُونَ {٣١} |
31. a kdo žádost svou nese dále toho, ti přestupníky jsou; — |
| وَالَّذِينَ هُمْ لِأَمَانَاتِهِمْ وَعَهْدِهِمْ رَاعُونَ {٣٢} |
32. a kdož věci svěřené jim, jakož i závazky své věrně zachovávají; |
| وَالَّذِينَ هُمْ بِشَهَادَاتِهِمْ قَائِمُونَ {٣٣} |
33. a kdož při svědectví svém pevně stojí; |
| وَالَّذِينَ هُمْ عَلَىٰ صَلَاتِهِمْ يُحَافِظُونَ {٣٤} |
34. a kdož (dobu) modliteb svých pevně ostříhají: |
| أُولَٰئِكَ فِي جَنَّاتٍ مُكْرَمُونَ {٣٥} |
35. tito v zahradách (ráje) budou poctěni. |
| فَمَالِ الَّذِينَ كَفَرُوا قِبَلَكَ مُهْطِعِينَ {٣٦} |
36. Co stalo se tedy oněm, kdož neuvěřili, že horempádem běží před tebou, |
| عَنِ الْيَمِينِ وَعَنِ الشِّمَالِ عِزِينَ {٣٧} |
37. z prava i z leva shluknuti? |
| أَيَطْمَعُ كُلُّ امْرِئٍ مِنْهُمْ أَنْ يُدْخَلَ جَنَّةَ نَعِيمٍ {٣٨} |
38. Snad přeje si jedenkaždý z nich, aby uveden byl do zahrad rozkoše? |
| كَلَّا ۖ إِنَّا خَلَقْنَاهُمْ مِمَّا يَعْلَمُونَ {٣٩} |
39. Nikoliv. My stvořili jsme je, z čeho dobře vědí. |
| فَلَا أُقْسِمُ بِرَبِّ الْمَشَارِقِ وَالْمَغَارِبِ إِنَّا لَقَادِرُونَ {٤٠} |
40. Není třeba mi přisáhnout při Pánu východů a západů, že máme moc, |
| عَلَىٰ أَنْ نُبَدِّلَ خَيْرًا مِنْهُمْ وَمَا نَحْنُ بِمَسْبُوقِينَ {٤١} |
41. abychom zaměnili je lepšími jich: v tom předejíti se nedáme. |
| فَذَرْهُمْ يَخُوضُوا وَيَلْعَبُوا حَتَّىٰ يُلَاقُوا يَوْمَهُمُ الَّذِي يُوعَدُونَ {٤٢} |
42. Pročež nech je, ať baví se, a hrají si, až potkají den svůj, jenž jest jim slibován: |
| يَوْمَ يَخْرُجُونَ مِنَ الْأَجْدَاثِ سِرَاعًا كَأَنَّهُمْ إِلَىٰ نُصُبٍ يُوفِضُونَ {٤٣} |
43. den, kdy vyběhnou z hrobů svých ve spěchu, jako by pod prapory se hrnuli; |
| خَاشِعَةً أَبْصَارُهُمْ تَرْهَقُهُمْ ذِلَّةٌ ۚ ذَٰلِكَ الْيَوْمُ الَّذِي كَانُوا يُوعَدُونَ {٤٤} |
44. se zrakem sklopeným, hanou pokryti. Toto jest den, jenž byl jim slibován! |
|
