 |
| قُلْ أُوحِيَ إِلَيَّ أَنَّهُ اسْتَمَعَ نَفَرٌ مِنَ الْجِنِّ فَقَالُوا إِنَّا سَمِعْنَا قُرْآنًا عَجَبًا {١} |
1. Rci: „Bylo vnuknuto mi, že skupina DŽINNŮ naslouchala, a řekla: ,Zajisté slyšeli jsme Korán údivný, |
| يَهْدِي إِلَى الرُّشْدِ فَآمَنَّا بِهِ ۖ وَلَنْ نُشْرِكَ بِرَبِّنَا أَحَدًا {٢} |
2. jenž vede k cestě správné: i uvěřili jsme veň a nikoho spolčovati nebudeme s Pánem svým. |
| وَأَنَّهُ تَعَالَىٰ جَدُّ رَبِّنَا مَا اتَّخَذَ صَاحِبَةً وَلَا وَلَدًا {٣} |
3. Onť pak - povýšena budiž sláva Pána našeho! - nevzal si manželky aniž syna má. |
| وَأَنَّهُ كَانَ يَقُولُ سَفِيهُنَا عَلَى اللَّهِ شَطَطًا {٤} |
4. Však jistý pošetilec mezi námi o Bohu tvrdil bláhovost. |
| وَأَنَّا ظَنَنَّا أَنْ لَنْ تَقُولَ الْإِنْسُ وَالْجِنُّ عَلَى اللَّهِ كَذِبًا {٥} |
5. Mínili jsme pak, že nikdo z lidí nebo Džinnů neříkal by lež o Bohu. |
| وَأَنَّهُ كَانَ رِجَالٌ مِنَ الْإِنْسِ يَعُوذُونَ بِرِجَالٍ مِنَ الْجِنِّ فَزَادُوهُمْ رَهَقًا {٦} |
6. Někteří mužové mezi lidmi brali útočiště k mužům z džinnů, však ti rozmnožili pouze bláznivost jejich, |
| وَأَنَّهُمْ ظَنُّوا كَمَا ظَنَنْتُمْ أَنْ لَنْ يَبْعَثَ اللَّهُ أَحَدًا {٧} |
7. a pak mnili, jakož i vy mnili jste, že Bůh nevzkřísí nikoho. |
| وَأَنَّا لَمَسْنَا السَّمَاءَ فَوَجَدْنَاهَا مُلِئَتْ حَرَسًا شَدِيدًا وَشُهُبًا {٨} |
8. Dostihlí jsme nebe, však shledali je plné strážců silných a šlehů plamenných. |
| وَأَنَّا كُنَّا نَقْعُدُ مِنْهَا مَقَاعِدَ لِلسَّمْعِ ۖ فَمَنْ يَسْتَمِعِ الْآنَ يَجِدْ لَهُ شِهَابًا رَصَدًا {٩} |
9. A seděli jsme na sedadlech v něm, abychom slyšeli: však kdokoli přislouchávat chce teď, shledá, že číhati naň bude šleh plamenný. |
| وَأَنَّا لَا نَدْرِي أَشَرٌّ أُرِيدَ بِمَنْ فِي الْأَرْضِ أَمْ أَرَادَ بِهِمْ رَبُّهُمْ رَشَدًا {١٠} |
10. A nevíme, zda zlo bylo míněno pro ty, kdož na zemi jsou, aneb žádal-li si Pán jejich pro ně cesty správné. |
| وَأَنَّا مِنَّا الصَّالِحُونَ وَمِنَّا دُونَ ذَٰلِكَ ۖ كُنَّا طَرَائِقَ قِدَدًا {١١} |
11. Mezi námi jsou pak spravedliví a jsou mezi námi, kdož nejsou takými: jsme cest rozdílných: |
| وَأَنَّا ظَنَنَّا أَنْ لَنْ نُعْجِزَ اللَّهَ فِي الْأَرْضِ وَلَنْ نُعْجِزَهُ هَرَبًا {١٢} |
12. a mnili jsme, že nejsme s to, bychom znemožnili (zámyslů) Boha na zemi, aniž znemožníme mu to útěkem. |
| وَأَنَّا لَمَّا سَمِعْنَا الْهُدَىٰ آمَنَّا بِهِ ۖ فَمَنْ يُؤْمِنْ بِرَبِّهِ فَلَا يَخَافُ بَخْسًا وَلَا رَهَقًا {١٣} |
13. A když slyšeli jsme Vedení, uvěřili jsme v ně: a kdo věří v Pána svého, nechť nebojí se škody, ani potupy. |
| وَأَنَّا مِنَّا الْمُسْلِمُونَ وَمِنَّا الْقَاسِطُونَ ۖ فَمَنْ أَسْلَمَ فَأُولَٰئِكَ تَحَرَّوْا رَشَدًا {١٤} |
14. Jsou pak mezi námi ti, kdo odevzdali se do, vůle boží a ti, kdož se vzdalují: a kdožkoli odevzdal se do vůle boží, béře se cestou pravou. |
| وَأَمَّا الْقَاسِطُونَ فَكَانُوا لِجَهَنَّمَ حَطَبًا {١٥} |
15. A pokud se týče vzdalujících se, budou peklu palivem.“ |
| وَأَنْ لَوِ اسْتَقَامُوا عَلَى الطَّرِيقَةِ لَأَسْقَيْنَاهُمْ مَاءً غَدَقًا {١٦} |
16. Kdyby přidržovali ses přímé cesty, napojili bychom je vodou přehojnou, |
| لِنَفْتِنَهُمْ فِيهِ ۚ وَمَنْ يُعْرِضْ عَنْ ذِكْرِ رَبِّهِ يَسْلُكْهُ عَذَابًا صَعَدًا {١٧} |
17. abychom jí vyzkoušeli je: však kdožkoli vzdaluje se od Napomenutí Pána svého, tento podrobí jej trestu tvrdému. |
| وَأَنَّ الْمَسَاجِدَ لِلَّهِ فَلَا تَدْعُوا مَعَ اللَّهِ أَحَدًا {١٨} |
18. Modlitebnice pak přináležejí Bohu (jedinému): pročež nevzývejte (současně) s Bohem nikoho. |
| وَأَنَّهُ لَمَّا قَامَ عَبْدُ اللَّهِ يَدْعُوهُ كَادُوا يَكُونُونَ عَلَيْهِ لِبَدًا {١٩} |
19. A když povstal služebník boží, aby vzýval jej, málem by byli umačkali jej náporem. |
| قُلْ إِنَّمَا أَدْعُو رَبِّي وَلَا أُشْرِكُ بِهِ أَحَدًا {٢٠} |
20. Rci: „Jáť pouze vzývám Pána svého a nespolčuji s ním nikoho.“ |
| قُلْ إِنِّي لَا أَمْلِكُ لَكُمْ ضَرًّا وَلَا رَشَدًا {٢١} |
21. Rci: „Neníť v moci mé přičiniti vám škody nijaké, aniž dobra.“ |
| قُلْ إِنِّي لَنْ يُجِيرَنِي مِنَ اللَّهِ أَحَدٌ وَلَنْ أَجِدَ مِنْ دُونِهِ مُلْتَحَدًا {٢٢} |
22. Rci: „Zajisté nikdo nemůže popřáti mi ochrany před Bohem, aniž najdu, kromě něho, útočiště; |
| إِلَّا بَلَاغًا مِنَ اللَّهِ وَرِسَالَاتِهِ ۚ وَمَنْ يَعْصِ اللَّهَ وَرَسُولَهُ فَإِنَّ لَهُ نَارَ جَهَنَّمَ خَالِدِينَ فِيهَا أَبَدًا {٢٣} |
23. vyjma hlásání, jež přichází od Boha a poselství jeho: a těm, kdož neposlušni jsou Boha proroka jeho, zajisté schystán jest oheň pekelný, v němž přebývati budou věčně. |
| حَتَّىٰ إِذَا رَأَوْا مَا يُوعَدُونَ فَسَيَعْلَمُونَ مَنْ أَضْعَفُ نَاصِرًا وَأَقَلُّ عَدَدًا {٢٤} |
24. Až když spatří to, co slibováno jest jim: pak zvědí, kdo nejslabším jest co do pomocníků a nejmenším co do počtu.“ |
| قُلْ إِنْ أَدْرِي أَقَرِيبٌ مَا تُوعَدُونَ أَمْ يَجْعَلُ لَهُ رَبِّي أَمَدًا {٢٥} |
25. Rci: „Nevím, zda blízkým jest to, co slibováno jest vám, aneb prodlouží-li Pán můj toho příchod: |
| عَالِمُ الْغَيْبِ فَلَا يُظْهِرُ عَلَىٰ غَيْبِهِ أَحَدًا {٢٦} |
26. on znatelem jest věcí skrytých a neodkrývá skrytých věcí svých nikomu, |
| إِلَّا مَنِ ارْتَضَىٰ مِنْ رَسُولٍ فَإِنَّهُ يَسْلُكُ مِنْ بَيْنِ يَدَيْهِ وَمِنْ خَلْفِهِ رَصَدًا {٢٧} |
27. vyjma oněch poslů svých, v nichž zalíbení nalezl: tehdy pak zajisté kráčí před ním i za ním, |
| لِيَعْلَمَ أَنْ قَدْ أَبْلَغُوا رِسَالَاتِ رَبِّهِمْ وَأَحَاطَ بِمَا لَدَيْهِمْ وَأَحْصَىٰ كُلَّ شَيْءٍ عَدَدًا {٢٨} |
28. číhaje, aby věděl, zda hlásali poselství Pána svého. On obklopuje věděním svým vše, co oni činí a přesný o všem počet vede.“ |
|
