 |
| وَالتِّينِ وَالزَّيْتُونِ {١} |
1. Při FÍKOVNÍKU a stromu olivovém; |
| وَطُورِ سِينِينَ {٢} |
2. při hoře Sinai; |
| وَهَٰذَا الْبَلَدِ الْأَمِينِ {٣} |
3. a při končině této bezpečné! |
| لَقَدْ خَلَقْنَا الْإِنْسَانَ فِي أَحْسَنِ تَقْوِيمٍ {٤} |
4. Vždyť stvořili jsme člověka v soustavě nejkrašší: |
| ثُمَّ رَدَدْنَاهُ أَسْفَلَ سَافِلِينَ {٥} |
5. poté pak svrhli jej do hlubin nejnižších, |
| إِلَّا الَّذِينَ آمَنُوا وَعَمِلُوا الصَّالِحَاتِ فَلَهُمْ أَجْرٌ غَيْرُ مَمْنُونٍ {٦} |
6. vyjma těch, kdož uvěřili a konali dobré skutky: těm dána bude odměna bezvýhradná. |
| فَمَا يُكَذِّبُكَ بَعْدُ بِالدِّينِ {٧} |
7. Kdo může tě pak lhářem zváti ohledně dne soudu (posledního)? |
| أَلَيْسَ اللَّهُ بِأَحْكَمِ الْحَاكِمِينَ {٨} |
8. Což není Bůh ze všech soudců nejlepší? |
|
